Naši slezští předkové nám zanechali množství přísloví, úsloví a pořekadel, která jsou pro většinu Čechů neznámá, nesrozumitelná a tak nekorektní, že se z toho zdejší automatický hlídač korektnosti asi uvaří.
Je o mně známo, že se hlásím ke slezské národnosti. Hruď se mi dme pýchou, že pocházím ze "stejného hnízda" jako Bronislav Poloczek, Marie Rottrová, Hanka Zagorová či Marie Glázrová.
Ovšem v poslední době, kdy nám pokrokoví aktivisté a experti na ty pravé a echtovní evropské hodnoty otvírají oči, začínám naprosto zřetelně vidět, že jsem byl svým patriotismem zaslepen a že tradice a kultura, na kterých jsem vyrůstal, patří na smetiště dějin a nemají v nové, skutečně humánní Evropě místo. Xenofobií, rasismem a misogynií vynikají zvláště Slezané z Těšínského Slezska.
Jen oni ve své xenofobní nenávisti prohlásí, že "Każdy Słowok za dziyń siedym razy zgłupnie"(1) nebo že "Jak Słowoka niewytrzaskosz rano po łepie, tak je cały dziyń głupi" (2). Bez studu prohlásí o lakomci, že je "Wysrany jak prusko rzić" (3) a o bratrských Němcích rozhlašují, že "Kany sie Nimiec wysro, tam siedym roków trowa nie rośnie"(4) Pokud těšíňák vidí hodně, ale opravdu hodně nechápavý výraz v něčím obličeji, okamžitě prohlásí, že "Ziaje do tego jak Słowok do godzin"(5). Na Těšínsku si vždy doslova libovali v rasismu a labelingu, což jednoznačně prokazují přísloví "Szkoda myć Cygóna, aj tak czorny zóstanie"(6), "Chwoliła Cygónka robote a Cygón krod"(7) nebo úsloví "Bity jak cyganski bymbyn".(8)
Vypjatý antisemitismus mých předků dokladují pořekadla "Jak je biyda – to do Żyda, nima biydy – srać na Żydy!"(9) nebo úsloví, že se někdo "Kiwie, jak Żyd nad guvnym"(10) nebo "Cióngnie sie jak smród za Żydym"(11).
A co teprve ubohé ženy a dívky..... Klávesnice mi vypovídá službu, když má napsat, že "Jak babe trzasniesz po łepie, to jak kdybyś kwioteczku podloł"(12) nebo "Jak chłop baby nie bije, to w ni wóntroba gnije"(13). A jak přezíravě a posměšně se těšínští muži dívají na manželské soužití: "Swobodnymu wszyndzi źle, żónatymu jyny dóma"(14), "Gdo sie żyni – dobrze czyni, a gdo sie nie żyni – jeszcze lepszy czyni"(15).
Za projev neuvěřitelného machismu, šovinismu a nebojím se říci přimo feminofobie považuji úsloví, že "Sóm na świecie jyny dwie wielki starości: panna że sie nie wydo, a pies że sie kości nie nażro"(16), "Każdo dziołcha do, jyny ni dycki, ni wszyndzi i ni każdymu"(17), "Jak dziołcha nie do chłopokóm, to do chrobokóm"(18) nebo "Jak nima panny, tak musisz z kurwóm do tańca"(19). Dávno překonaný a právem zapuzený pohled na počet pohlaví vyjadřuje úsloví "Dziołcha mo zostać dziołchóm a synek synkym"(20).
Na druhé straně, těšínští muži mají i dostatek sebereflexe. Svědčí o tom skutečný briliant těšínské lidové moudrosti:
"Picza je fajno wiec. Ale nieśmi to być chłop" (21).
Slovníček česko-ponašymu aneb na závěr si prosvištíme slovíčka
baba - žena, manželka
bymbyn - buben
cióngnie sie - táhne se
do, nie do - dá, nedá
dziołcha - dívka
dziyň, za dziyń - den, během dne
głupi - hloupý, blbý
chłop - muž, chlap
chłopok - chlapec, mladík
chrobok - brouk
jyny - jen, jenom
kany - kam
kiwie sie - kývá se, mele se, ošívá se
krod - kradl
łep - huba
nie nażro sie - nenažere se
nie wydo sie - nevdá se
robota - práce
sóm - jsou
trzasnóć, wytrzaskać - třísknout, vytřískat
wszyndzi - všude
wóntroba - játra
wysrany - vyprázdněný, zde ale ve smyslu lakomý,
zioć, ziaje - čumět, čumí
żynić sie - ženit se
Zdroj:
Přísloví pod číslem 1,2,5, se běžně používají v autorově okolí, jsou relativně mladá a očividně reflektují přistěhovaleckou vlnu po 2. světové válce. Přísloví číslo 12 je odposlouchané na Goralii (tedy od Těšína na východ), autor je nepoužívá, nepoužíval a nikdy se mu ani nesmál. S příslovím číslo 21 se autor plně ztotožňuje, často ho používá a zhusta si ho bručí pod vousy při pročítání diskuzí, blogů a článků nejen na Idnes.cz.
Ostatní přísloví a úsloví pochází z knihy Józefa Ondrusze "Przysłowia i przymówiska ludove ze Śląska Cieszyńskiego", vyd. Polskie towarzystwo ludoznawcze, Wrocław 1960.
