Zařekl jsem se sice, že o covidu psát nebudu, ale tohle mi nedá. Podívali jste se někdy v poslední době, jaké výsledky má v boji s covidem Tchaj-wan? Ne? Tak to se podívejte, stojí to za to.
Na Tchaj-wanu žije 23,5 milionů obyvatel. Od počátku covidové krize Tchaj-wan eviduje 933 (slovy devětsettřicettři) případů nákazy koronavirem. A pozor - 9 (slovy devět) úmrtí (Údaje pochází se serveru google.com, který čerpá data z Wikipedie a JHU CSSE COVID-19 Data). Letošní týdenní přírůstky nakažených se pohybují od 16 do 28 lidí (www.kurzy.cz).
Když počet nových případů nákazy začal rapidně klesat i v Číně pevninské, jedna autorka na zdejším blogu prohlásila, že to je proto, že Čína zavírá lidi do koncentráků, zakazuje jim vycházet ven a hlavně lže.
Na Tchaj-wanu to bude jistě jiné, koneckonců kdyby i tam byly koncentráky, jistě bychom to díky našemu Tchaj-wanci věděli "z první ruky".
Jak je to teda možné?
Zeptal jsem se na to svého korespondenčního přítele pana Li Čchi Šuenga z tchaj-wanského města Tchaj-nun. Jeho odpověď mě mírně řečeno překvapila.
"Víte, Mr. Bulava, když se objevil Covid-19, my Tchaj-wanci, zoceleni různými prasečími, ptačími nebo velbloudími chřipkami, jsme okamžitě věděli, že se jedná jen o další chřipečku, tentokrát netopýří. V médiích to zdůrazňovali i naši přední umělci, protože jak všichni víme, oni tomu rozumí nejlíp. Samozřejmě, že jsme nikdy nepřistoupili na nějaké stupidní roušky, respirátory nebo jakékoli hadry omotané kolem čumáku. Je to totiž závažné omezení osobní svobody a navíc to připomíná komunistický pionýrský šátek - na to koneckonců přišla i jedna Vaše proslulá blogerka. Samozřejmě, že naše média popřávala sluchu komukoli, kdo se chtěl na téma rouška vyjádřit. Někteří by ji nejradši nosili i na záchodě, jiní tvrdí, že roušky přispívají k šíření nákazy.
Důležitá je iniciativa našich elit "Sežrali psa", když Tchaj-wan je známý tím, že zde všichni vědí všechno úplně nejvíc nejlépe. Vy jste jednou trefně poznamenal, že ke koronaviru se vyžvaní každý, kdo má díru v zadnici, nebo tak nějak.
My Tchaj-wanci jsme lidé velmi družní a proto jsme nepřistoupili na jakékoli omezení provozu našich oblíbených restaurací a hospod. Kde bychom se jinak setkávali a probírali svoje fundované názory na boj s koronavirem, že. Důležité bylo, že jsme zabránili uzavření lyžařských vleků, to považuji za výzamný moment našeho proticovidového tažení. Naše heslo je "Celý Tchaj-wan lyžuje!". Sice nám to trochu komplikuje skutečnost, že na Tchajwanu už několik století nespadla jediná sněhová vločka, ale své základní lidské právo na lyžování si nemůžeme nechat vzít.
Našeho úspěchu by ovšem nebylo možno dosáhnout bez účinných koncepčních kroků naší vlády. Jen namátkou - výměna ministrů a řídicích činovníků systémem odvolávám, koho jsem povolal a povolávám, koho jsem odvolal, úspěch mělo stanovení prodejní doby pro seniory v hypermarketech a její častou změnu nebo kolo štěstí, kde si členové vlády můžou vytočit, jaké opatření bude zavedeno.
Samozřejmě, že důležité je rozdělení Tchaj-wanců na dva nesmiřitelné tábory v otázkách všeho, co se koronaviru týče. O rouškách jsem už psal, ale nezapomínejme na očkování, testování a další a další a další a další.....
Jistě jste pochopil, že při takovém přístupu koronavirus nemá šanci."
P.S. na závěr mi pan Li Čchi Šueng poslal jedno staré čínské přísloví.
Těžko se překládá do češtiny, ale doslovně znamená "Chcípl pes. Všichni chcípli".
