Jsem pokrytec. A jsem v tom celkem dobrý. Pokrytectví je pro mne zábavou, koníčkem, posedlostí, náplní i smyslem života, životní potřebou i nutností. Jsem entuziasta pokrytectví a nepochybně i osoba na pokrytectví závislá .
Ráno když vstáváme, pomazlíme se s našim koťátkem, protože malá koťátka prostě m-i-l-u-j-u, jak říkám manželce. Jakmile má drahá žena vytáhne paty z kvartýru, ten malý vypelichaný zmetek se mi klidí z očí, protože velice dobře tuší, že tohle by mohly být jeho poslední chvilky. Cestou do práce pozdravím paní sousedku Fišerovou, a to opravdu uctivě a s úklonou, nasadím široký úsměv a popřeji ji nádherný den, plný sluníčka. Ta zoufalka mi to asi věří, protože se na mě culí jak Kalousek na vyrovnaný rozpočet a ševelí něco o tom, jaký jsem milý, slušný člověk. Si piš, že jsem, ty doroto!
Pracuju, nebo spíš manažeruju v jedné takové firmě, která se zabývá pomoci lidem zadluženým, nebo ještě líp předluženým. Nejsme přímo neziskovka, to ne, ale dotace, granty, finanční přispění nebo dary přijímáme, to zas jo. Ono pak i nějaký ten zisk vybyde. A z těch zadluženců taky vytáhnem nějaký ten chlup, když se nám podaří je dokopat k vytoužené insolvenci. Ale samozřejmě to neděláme kvůli zisku! Primární je pomoc bližním, sociálně potřebným, těm, kteří nedostali tu šanci, minoritám a takové ty kecy.
Občas něco vyplesknu do médií, jako že pomáhat se musí, že z toho nic nemám, dělám to pro ten úúúúúžasný pocit, rozzářené tváře, do toho nasekám takové ty cancy jako sociální rehabilitace, sociální inkluze a integrace, pomoc všem kolem dokola, prosazování práva na cosi, prostě tak, jak si to "doba žádá". Má to docela úspěch.
Tu a tam zajdu do kostela. Jako - ne že bych tomu věřil, jsem moderní, osvícený člověk a na nějaké pověry nedám. V církvích je navíc spousta prvořadých pokrytců, takže mi je celkem jasné, o co tam jde, ale... co kdyby?
Už mně říkali, ať jdu do politiky, že lidí jako jsem já, s takovým tím sociálním cítěním, je tam opravdu třeba. Inu.. stojí to za úvahu. Ale nevím, opravdu nevím, jestli na to budu mít. Byť jsem pokrytec na poměrně slušné úrovni, v politice, zvláště té vysoké, to už je trošku jiný level. Taky bych si asi musel vybrat, které rádobyhodnoty bych "zaštítil". Teď zrovna frčí "evropské hodnoty". Nikdo neví co to pořádně je a kde se to vzalo, ale má to docela úspěch, když vidím, kdo se díky tomu vyšvihl do popředí (a to prosím na mezinárodní úrovni!). No jo, ale co bude za pár let? Nebude lepší takové to vlastenectví, láska k milovanému národu, jazyku, rodné hroudě , odkaz předků a tak? On taky nikdo pořádně neví, co to je, ale dá se tom stavět, ne že ne. Ale taky se u nás třeba osvědčilo slibovat, slibovat a vést to jako firmu. No, ještě to promyslím.
S neskrývaným nadšením zjišťuji, že nás, opravdových pokrytců, je čím dál tím více. Každý den, když se rozhlédnu, každý den, když si pustím televizi, každý den, když otevřu net, se setkám s člověkem stejně pokryteckým, jako jsem já.. A občas narazím na skutečného mistra. Ne pouze obyčejného mistra, ale MISTRA!!! Až si říkám - kam se na něj hrabu...
Třeba tady na blogu. Majstrštyk byl, když nějaký bloger manifestačně opustil zdejší blogosféru, protože ho tady lidi nemaj rádi, a napadají ho,a jsou na něho hnusní a vůbec... Odešel do jiné blogosféry a tam v diskusi prohlásil o jedné své oponentce, že je pi.a. (Natvrdo, na rozdíl ode mne nevynechal to č). S obdivem až nábožným volám: "To, co mistr Yoda mezi Jedi, to ten, jehož jméno se kvůli banu nesmí vyslovit, mezi pokrytci!" Moc se mi líbilo, když se jiný bloger usilovně styděl za nějakého politika, který kdesi cosi blbě kváknul, ale jiný politik, který se při prohlídce korunovačních klenotů zlil jak mužik, mu očividně nevadil, ba naopak. A podobných případů by se tu našlo, ne že ne!
Přiznám se, že i já jsem zde přispěl do zlatého fondu zdejšího pokrytectví. Tvrdím, že jsem slezský patriot, a přitom bych z té díry rozhrabané nejradši zmizel!! Neustále tady vykládám, jako že historie sem a historie tam a přitom všechno, co jsem tu kdy publikoval, jsem si vymyslel!!! A v diskuzích, tak tam jsem teprve dobrý......
Prostě - baví mě to.
Samozřejmě, jako každý skutečný pokrytec jsem i já naplněn až posvátnou úctou při pohledu na prapor, který se třepe ve větru a je na něm vyšito: "Pravda vítězí!"
Jen bych z druhé strany napsal: "To víš, že jo. Chachá!"
