Latinské slovo „kunda“ (přeloženo studánka, studna) i anglické „pussy“ (mimo jiné i kočička) jsou, jak jsem zjistila, všeobecně stravitelnější než francouzské „schneck“ (šnek). Koneckonců i klasik „zná křišťálovou studánku“, ale, jak vyplývá z kontextu, to zcela jistě myslel jinak.
„Šnek“ českého pana presidenta se však přes veškeré „obletělo to celý svět“ do Francie nedostal(a): Francouzi si hledí svého „Olána“, kterému kvůli jeho politické (ne)aktivitě nikoli s láskou přezdívají „malý pudink“ či „pudinček“ („Flamby Hollande" Nicolase Canteloupa).
Takový pudink (Flam) si Francouzi dávají (nebudu psát do nosu, protože „dávat si do nosu“ lze jen dijonskou hořčici) v dobu, kdy na práci je už moc pozdě a na cestu domů ještě moc brzy. Právě v tuto dobu jsme má babička, která přijela z Česka na návštěvu, a já budily svou češtinou v hospůdce před dijonským Notre Dame rozruch. Ten gradoval až do chvíle, kdy při vychutnávání burgundské decinky a klábosením o francouzských lahůdkách babička zvolala: „Šneky?“
Bohužel se to stalo ve chvíli, kdy se vesměs celá ztišená hospůdka radovala z dělání si selfie. Ještě nezvěčnění Francouzi ustrnuli a někteří z nich ještě více povytáhli své již cíleně fotogenicky vyvýšené obočí.
„Ona řekla „šnek“?“
„Šnek? É?“
„É?“
„Ééé?“
Dívali se střídavě na babičku, na mne, na naše sklenky a konečně i na Notre Dame. V centru pozornosti mě nenapadlo než s červeným burgundským v ruce reagovat: „Wí, snědla jsem jich deset.“ Načež i Notre Dame zůstal v pozadí.
S myšlenkami u (významově českých) šneků jsem se raději vydala hledat záchod. Klika však nepovolila. Neklepala jsem: když ve Francii zaklepete byť na dveře od záchodové kabinky, ozve se i zde zcela nevinné „antré!“ („dále!“). Ani jsem nehledala informativní cedulku a konstatovala, že „klíč je asi na recepci“, jak u nás bývá někdy zvykem. Zatímco číšník-recepční na mě soustavně dělal „é“ a nehodlal s tím přestat, jeho kolega mi v podřepu předvedl očividnou ukázku toho, že na záchodě už někdo je. Nejsouc feministkou, a tudíž nemajíc „čurokap“ (viz na http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Anna-Bukovanska-Potrebujete-mile-kolegyne-zeny-vlastni-poklopec-A-co-je-tajemne-zarizeni-Bruselem-navrzene-jako-curokap-331493 ) a nemohouc ho tedy přiložit k tomu, čemu Francouzi vulgárně říkají právě „šnek“, musela jsem počkat a poté vstoupit.
Kdyby pan president pravil „šnek sem, šnek tam“ ve Francii, znělo by to Francouzům stejně jako nám v České republice. Jen ne tak (především pro latináře) poeticky.
Mimochodem, ty „slavné“ „kočičky“ poezie nezahrnuje.
