O kohoutovi a slepičce bez slepičky..................................................................
Zgurmanizovaným Francouziům se poříkává žabožrouti. A to i přesto, že v Burgundsku řečeno většina Francouzů žabí nejedí. Prejý „ty žáby chutnají moc kuřece“. A dlenichně „jsou ty žabí věci tak tuhé, že tahle rádožeby specialita je docela speciální (tzn. společensky řečeno to není moc kjídlové).“
A tak přestožně jsem v Burgundsku zdvanáctnila šneky, postrouhala polívky sýrivem (ne že by česnečkové), přiořechovávala saláty, a szgustovala množiny dalších specialit, toho typicky burgundského kohouta na rudovíně jsem schutnala až v Čechách.
Jakkoli se burgundští a čeští kohouté neshodnou ve vyjadřování (jeden místo kykyrykýování kokorikuje), nataliřně pravděpodobně ano. Kromě
- Becherovky, kterou se česko-burgundský kohout s vážností 4 kg musel předpít, ačkoli vprůběžně se pak burgundsky začervenýrovával
- A přestože byl pofrancouzsky oomáčkovaný a přižampionovaný o nějaké nezhoubné houby, sknedlíkován byl česky, protože francouzské knedlíky jsou poněkud nokové a nevyvrátil by to ani zpelíškový Jiří Kodet
Překvapivě, že tenový kohout vůbec nechutná slepicky, ale zvěřinně až přihovězele.
Ještěže se i taková kohoutnost dá ták vymoderněně koupit již odškubaná a odsekaná. Jednou se totiž byla zabíjena nazahradně slepice, která si ovšem i zgilotinovaná snažila rychlochuzně zachránit svůj zbytek. Zastavila se až o jabloni.
