Čekal, čeká a bude čekat lidské většinstvo. Čekot maturitního plesu, kterým se ve světlech Lucerny předočekává i následný odškrt maturity, se rovná vyběrání tak akorátnosti délek nadpodpatkových bot do lodičkovna,
fešnofalešně pravotočivých lokudrn a výšce rozpáranku. Úbec to není jedno(dvoj, troj)duché, ale složit vše dohromady bez hromady příprav je doocelná slož.
Přípravamostmi se to maturitní zkoušce zřejměsamo nevypřirovná, přesto. Stejně jako stejnopřídavnojmenná zkouška je i maturitní ples zkouškou míry či mírnosti dospělosti pošerpovaných. A to všechny přípravy pak zmizí za jednovečerum.
Nazkoušela jsem časty víceiméněobručových maturitních šatů na to, abych si v nemoci vybrat barvu vybrala červenooranžovofialovorůžovobarevné doindičnové šaty. Paní v hledišti po shlédnutí a zhlédnutí šatů prýovala, že jí pomohly na depresi. Tož ta Indie…
Lodičky jsem doma rozcho a rozplouvala na plesní ploužáky a jiné parketovosti tak dlouho, dokud se mi předem nerozchodilepily. Alespoň jsem zlevelovala nový podpatek o pár úrovní výš.
Kromě šerpově šikmého obšerpování jsme bylo na plese i okaktusování. Místo růží.
Mnou svou přiztracenou šerpu jsem v Lucerně v pár poplesových dnech vyhledala, aby byly moje vyhlídky na odmaturováno splněny. Protože kden nebo kda, který nebo která ztratí šerpu, prý možná rozmaturuje, ale neoddomaturuje.
