Jak rychle vydělávat peníze? Dělejte to jako Francouzi!

Když Francouzům produkt v ceně pěti tisíc nabídnete za patnáct, usmlouvají to na čtrnáct tisíc.  Kde tedy průměrný Francouz bere peníze? Za co kupuje šampaňské milenkám a pugéty (nikoli chryzantém) manželkám? 

Ano, možná si půjčí. Tedy se nechá sponzorovat: nikdy se totiž nenaskytne natolik dobrá příležitost, aby Francouz peníze vrátil. Naštěstí ovšem existuje překlad slova „úrok“.  Naopak když Francouz peníze půjčí, raduje se, že ještě zbylo na víno a cigarety, které si slavnější Francouzi podpalují přebývajícími bankovkami. A ti průměrní?

No, průměrní…

Když je Francouz opravdu Francouzem, tak jím je profesionálně. Z literatury víme, jak Francouzi umí žít, že nespí sami, ačkoli croissanty nemají vždy čerstvé,… ale víme také, jak vydělávají peníze?

Většina Francouzů má sice pocit, že by za skutečnost, že jsou Francouzi, měli být placeni. Především však šidí a… jsou šizeni: vyučí se oboustranně. Ačkoli z faktu, že byl ošizen, má Francouz fobii větší, než kdyby byl, jak říkají, nějakým „klaustro“. Alespoň však má univerzální vysvětlení, proč ty peníze tak ubývají. Když totiž ceny v obchodech stoupají, zatímco si Čech řekne:

„Moc utrácím, měl bych začít šetřit,“

Francouz na to:

„Ošidili mne,“

i kdyby to bylo o cent, protože bez toho centu mu bagetu neprodají. I když…

Jeden Francouz, jmenoval se Nöel (čili Vánoce), tímto razil vlastní obchodní politiku. Chyběli mu peníze na dostatečné množství baget (chtěl jich dvanáct), a proto si žádal bagetu zdarma za veškeré ošizení, které na něm v tom obchodě bylo spácháno. Uspěl. A dokonce s dvěma bagetami a omluvou. Málem by dostal i cashback bez karty. Že by to byla lidskost?

Ve Francii však neplatí „tak dlouho se chodí se džbánem pro pivo, až dojdou peníze,“ snad i proto, že tam je pivo malinovkou. Avšak vždy si na něj (podle překladu „na ni“) udělají čas. Když totiž nestíhají, plní své povinnosti rekordním způsobem, a sice přesunutím na zítřek. Tedy rovnou na pozítří.

Co stíhají vždycky, je čas na café. V restauracích se baví téměř výhradně o jídle, jak se máte, o Francii, jak se máte, dám si ještě jedno a ještě jednou jak se máte. Když odcházíte, necháte za sebou hromádku peněz. Já chtěla upozornit číšníka, že mu nechávám za tu decinku vína dýško, ovšem namísto „nevracejte mi“ jsem řekla: „Laskavě se nevracejte.“

P. S. Záměrně jsem do nadpisu nenapsala „Francouzky“ – ovšem je pravda, že ženy to rychlé vydělávání peněz mohou mít poněkud jednodušší, a ačkoli muži to mohou dělat také, poptávka je poptávka.