Starostové bez lidovců.

V první polovině tohoto roku se vylíhla „Třetí síla“, dvojkoalice KDU-ČSL + STAN. Nyní tato koalice končí a je to škoda pro všechny.

Projekt dvojkoalice se mi od počátku moc líbil. Měl ambici stát se ve sněmovních volbách prvním nebo druhým subjektem a po volbách příznivě ovlivnit dění v naší zemi. Podle současného nespravedlivého volebního zákona, prosazeného pány Klausem a Zemanem v době opoziční smlouvy, totiž politické subjekty, které nedosáhnou alespoň 10% výsledek, mají podstatně menší počet mandátů, než by získaným hlasům odpovídalo. Proto synergie dvou subjektů by představovala velkou sílu v poslaneckých lavicích. Koalice dvou subjektů však musí dosáhnout nejméně 10%, aby vůbec překročila práh sněmovny.

Tato okolnost (desetiprocentní práh) okamžitě vedla politology a novináře ke strašení voličů, že jejich hlasy propadnou, pokud budou volit dvojkoalici. V tom okamžiku jsem si uvědomil, že nikoliv kvalita projektu, ale tento strach z propadnutí hlasu těch opatrných voličů může dvojkoalici pohřbít.

Postupně se objevující průzkumy volebních preferencí to jaksi potvrzovaly. Lidovci si

sice stále drželi svých slušných 7-8 procent, ale STAN dosahoval jen 1-2 procenta. Pokud byl respondentům položen dotaz na dvojkoalici, bylo to těsně pod 10%. I když jak lidovci, tak STAN jsou trvale v průzkumech podhodnocováni, ukazovalo se, že  osobnosti STAN v krajích s tradičně nízkou lidoveckou podporou, které měly být jejich baštou, udělali příliš málo pro oslovení občanů.

Volby se blížily, a dvojkoalice se tak dostala do velmi nebezpečné situace. Lidovci si včas uvědomili, že nemohou riskovat politickou sebevraždu obou subjektů. Nezbylo jim, než dvojkoalici odpískat.

Nadále chtěli setrvat na původním projektu spolupráce. Nechtěli nic měnit na dohodnutých podmínkách. Na společných kandidátkách nabízeli kandidátům STANu nadále ty samé pozice, včetně lídrovských, kde je měli přislíbeny původně.

Takže se mělo změnit jediné: Obě seskupení by šla do voleb nadále ve stejné sestavě, ale za situace nezpochybnitelného vstupu do sněmovny.

Po tomto kroku se dalo očekávat, že ti, kdo se báli propadu svých hlasů, se nyní rozhodnou společnou kandidátku volit. Já sám bych očekával strmý vzestup jejích preferencí.

Protože jsem byl do společného projektu se Starosty skutečně zamilován, napadlo mě v první chvíli naléhat na jejich předsedu Gazdíka, aby ostatní přesvědčil v tomto inovovaném společném projektu setrvat.

Co mně však vyvedlo z omylu, bylo promptní vystoupení významných STANáků Rakušana a Puty v ČT. Jejich slova byla tak dalece nevstřícná, že jsem nakonec usoudil, že bude lépe rozejít se, jak se STAN ostatně vzápětí rozhodl. V tu chvíli jsem pochopil, že STANáci nikdy nebyli ve své většině ochotni v zájmu společného programu opustit vlastní značku ve prospěch značky společné (asi s výjimkou Gazdíka a několika jemu podobných férových chlapů). Že jim většinou šlo jen o to, dostat se do sněmovny na zádech druhých a potom tam dělat svoji vlastní politiku a budovat vlastní značku na úkor té společné.

Obávám se, že STAN zcela pozbyl sebereflexe, ztratil jakoukoliv soudnost. A to právě kolínský starosta Rakušan je pán, kterého Marian Jurečka do poslední chvíle až do nebe vychvaloval jako téměř zázračného společného lídra, a pan hejtman Puta měl nejméně co kritizovat. Byl totiž přes velkou oblibu v kraji pro dvojkoalici jistou přítěží s ohledem na stále neskončené trestní stíhání pro korupci.

Takže jsem dnes nakonec rád, že Starostové z projektu odešli. Vzdali možnost do sněmovny spolehlivě  proniknout  na zádech koaličního partnera, a to v počtu, o kterém se jim při samostatné kandidátce může jen zdát. Je to škoda pro nás pro všechny, škoda pro tuto zemi. Mají spoustu rozumných lidí, kteří nám budou ve sněmovně chybět. Škoda, velká škoda.

Očekávám, že nyní, když nehrozí propadnutí hlasů, se mnoho původně vystrašených občanů rozhodne přecejen volit samostatnou KDU-ČSL. S ohledem na to, jak se její představitelé po téměř 4 roky ve vládě i ve sněmovně chovali, jsou v dnešní rozhádané politické scéně vlastně jedinou volitelnou stranou, a to prvně i v těch krajích, kde lidovci dosud neměli dostatečnou podporu. Každý, kdo nechce volit autoritářského multimilionáře, který káže vodu a pije víno, a kdo se nechce vracet ke Klausem zplozené servisní zločinecké organizaci ODS, a kdo není ani levičák, doufám dojde k názoru, že lidovci jsou dnes tou nejlepší volbou.

­­­­­­­­­­­­­­­