ohlédnutí prvé * MOŠTÍCI 2006

... někdy pěšky , jindy klusem ..... dnes jsme jeli ORLOBUSEM  Ale , ale , ale , to pěkně předbíhám . Než jsme se tento víkend vydali podpořit a hlavně pomoci v dobré věci , musíme se vrátit tak o jeden rok zpět , do jednoho obchůdku se zdravou výživou na Masarykově nádraží , kde jsem v té době pracovala jako prodavačka zdravých potravinářských produktů . A jednou odpoledne přišla k pultu moc sympatická zákaznice . Neušel mi její pohled upřímných modrých očí a také úsměv . To vše mě tak zaujalo , že jsem neodolala opětovat to samé . Každý den se nepotkávají příjemní lidé , a když tento človíček přišel po druhé , po třetí , musela jsem ho oslovit a dát se do řeči . A domluvili jsme si setkání v jedné příjemné čajovně , kde při lahodném nápoji člověk zapomene na starosti . A jak jsme si povídali , tak já jsem poslouchala už z více jak otevřenou pusou . Ze človíčka se vyklubala osobnost , a ne ledajaká . Předsedkyně občanského sdružení PROVÁZEK , Mia Magenheimová (dále jen Miluška) . Sdružení , které pomáhá opuštěným a týraným dětem , které se následně dostali do dětských domovů . Povídaly jsme si u čaje celé hodiny a já pochopila , že to není jen práce to co dělá . To je poslání . Nebudu předbíhat událostem , ale tím vzniklo mezi námi nemalé přátelství , kterého si velmi vážím . Uvědomíte si vážení přátelé , že chodíte po ulici a zcela bez povšimnutí míjíte osobnosti ? Zkuste se někdy zastavit a někoho oslovit . Možná že i vy poznáte pravé vyvolené !

Akce MOŠTOVÁNÍ , vesnička DOBRÉ v Orlických horách , 21 - 22 . 10 . 2006

…… Po více jak třech hodinách jízdy v autobuse stoupáme po (jablíčkami) značené cestě „po červené“ do kopce obtěžkány ruksaky a dalšími zavazadly. Jako bychom jeli někam na čundr a každou chvíli se měli někde utábořit . Kopec se mění v náhorní plošinu a já musí říci , že čerstvý vzduch Orlických hor dělá divy . Mluvím v množném čísle , protože na dnešní akci jsem se vypravila v doprovodu svých dětí , které vyměnili pohodlí domova za „setkání v DOBRÉM“ . Martin (16) , Denisa (14) , abych nezapomněla představit . Z dálky už nás vítá střecha chalupy s rozlehlým jablečným sadem moštárníka Ondry Kloučka

Přijeli jsme opravdu jako předvoj , ale ne první . V kuchyni se už připravovali dobroty na večerní akci , jiná parta zase připravovala ohniště na pozdějí výborné opékané klobásky a ti další zas dělali vše okolo toho dění , aby , až přijedou pozvaní hosté bylo vše připraveno a přichystáno

Protože nás už bylo dost , abychom přiložili ruku k dílu , začalo se moštovat . Ale tomu předcházelo ještě sbírání a hromadění jablíček , kterého se účastnili úplně všichni

A pak pod odborným dohledem Ondry se začal ten „zázrak“ , kdy z čerstvě spadaných jablíček , po opláchnutí , drcení , a lisování začala odtékat do připravených nádob zlatavá sladká šťáva . Tedy Vážení , přála bych Vám být u toho . I já sama trochu (hodně) ochutnala

A moštu bylo opravdu hodně . Já sama jsem vlastní rukou vylisovala téměř celý barel . No sama , samozřejmě za asistence všech . To bych ale nebyla já , chlubit se cizím peřím

Ale dosti chlubení . Nastával večer a všichni se přesunuli do vyzdobené „stodoly“ , která byla olemovaná obrázky s doprovodnými texty občanského sdružení , aby se mohl každý přesvědčit , jak krutá realita zasahuje některé naše malé spoluobčánky a jak by se jim dalo pomoci . Hodně k zamyšlení nad věcí samou

A program pokračoval dál . A ne ledajaký . Přijeli totiž také hvězdy , a to přímo SUPERSTAROVÉ . Velice nadaná mladá zpěvačka , Annamária D´Almeida všechny přítomné okouzlila svým zpěvem , že jsme se všichni shodli na tom , že její vyřazení ze soutěže bylo předčasné , protože svým přístupem a charisma které jí bylo naděleno by strčila do kapsy současné stávající soutěžící . Přejeme hodně úspěchů v dalších činnostech

Nedělní ráno jsme už byli čilí jak rybičky . V 11.hodin byl odjezd a i já se svojí „Brokešáckou bandou“ se začala loučit . Ranní kávička a ten slíbený úklid samozřejmě proběhl . Když se s někým loučíte , berete to jako samozřejmost ale loučíte – li se s přáteli , no znáte ten pocit , opravdu se těšíte , až se zase v budoucnu sejdete . Scházíme z kopce a za sebou necháváme krásně prožitý víkend . Necháváme , ale vzpomínky si odnášíme s sebou . V našem srdíčku . Cesta z kopce a do kopce , kolik jich v životě ještě prožijeme . A kolikrát se ještě zamyslíme samy nad sebou a hlavně nad těmi , kterým doposud nebyl dopřán spokojený život . Víte jak to myslím . A třeba i Vy , Vážení přátelé budete chtít napříště ochutnat sladký mošt z Ondrovy moštárny a pomoci tak dobré věci . Věřím , že se příště sejdeme opět všichni – a nejen V DOBRÉM .

AUTORKA : Schází Vám pointa nebo dokonce nějaká ta "sintaxa" k tomuto článku ? Nebo snad fotografie ? Jsou to přeci mé "SOUKROMÉ NEŘESTI" . Vše najdete v originále , kliknete - li na www.naseakce.wbs.cz