Otevřený dopis pro Markétku

Reakce na článek, kde hlavní hrdinka paní europoslankyně Markéta Gregorová obklopujíc se nejednou krásou nebeskou prohlašuje : „Trans lidé, jste krásní. Krásní duší, krásní navenek. Opakujte si to každý den,” 

     Vážená paní europoslankyně,

     předem mého otevřeného dopisu přijměte můj úžas nad Vaším počinem v rámci finanční podpory aktivistických skupin, zabývajících se, krom všeho možného, také “pomáháním při zlepšování společenské a legislativní situace trans*lidí”.

     Dovolte mi prosím předem malou polemiku, ať pochopíte meritum mého dopisu.

    Je mi 56 let, po změně pohlaví mám již 18 let a nejsem tudíž ročníkem, na které jste při svých jednáních v rámci výše uvedené problematiky zvyklá. Možná proto volím tento otevřenější postoj, neboť, jak se říká, když hodně pamatuji, tak také hodně vím. Nejsem ovšem zas tak stará, abych byla mimo produktivní věk a tudíž přispívám do státní kasy nemalým grošem.

     Od začátku mé změny vytvářím v rámci osobnosti pomyslný most mezi menšinovou a většinovou společností, s pevným základem a odolností vůči všemu, co by toto dílo mohlo zničit. Základy stavím na svém ohleduplném přístupu k lidem, ať už jsou jakékoliv orientace, náboženského vyznání nebo barvy pleti. Dalším stavebním kamenem, je můj přístup k práci, které si vážím a která mě navíc baví.   V neposlední řadě k mým volnočasovým aktivitám, ve kterých jsem se našla a jelikož jsem člověk veselý, pobavím ráda nejen sebe, ale i své přátele, kterých jsou již tisíce. Nikdo mě nediskriminuje, kamarádi, přátelé, v neposlední řadě rodina mi vychází vstříc. S nepřáteli, kteří se občas a to především v anonymní podobě objeví, si hravě poradím. Co víc si tedy jiného přát, než tento klidný život. Klidný život člověka, který si prošel určitým těžkým obdobím života aby opět našel sám sebe.

     Tak bych asi shrnula můj “nenávistný” komentář, který jsem si dovolila publikovat pod Vámi zmiňovaném článku v rámci diskuze a který jsem již později nenašla, neboť byl již smazaný jako všechny ostatní. Co jsem ovšem na Novinkách (cézet) objevila, byl článek o Vás a Vašem počinu v rámci podpory aktivistických skupin, (za všechny zmiňuji jednu s příznačným názvem Trans*parent), kde jste navíc v jakési žertovné podobě ohodnotila tyto skupiny finanční částkou. 

Částkou ve smyslu, “co komentář - to pajska”.

     Je tedy poznat, že jste rovněž veselý člověk, to si budeme dobře rozumět. Tedy, bude-li k porozumění oboustranná náklonnost.

     Ale žerty stranou, teď přijde to hlavní.

     V rámci reakce a odpovědi na můj otevřený dopis Vás požádám o vysvětlení některých a pro mě neznámých.

To vás k takovému jednání poskytnutí finanční podpory někdo navedl, nebo je to Vaše soukromá aktivita? Jedná se z Vaší strany o jednorázovou akci, nebo i nadále budete sponzorovat výšeuvedené skupiny? Kolik je podle Vás v lidském rodu pohlaví? 

(u této zvýrazněné otázky prosím absenci mystických božstev, mimozemšťanů, a jiných pohádkových bytostí Harry Potterem počínaje …. a vodníkem Volšovečkem konče.

     Zároveň bych Vás ráda požádala, tedy hlavně za sebe, ale myslím, že po dnešku se k mému názoru přidá více lidí a to nejen ti, kteří mají změnu pohlaví již dávno za sebou, právě jí podstupují, nebo je to teprve čeká a nechtějí si nechat zatěžovat hlavu nejedním nesmyslem. Jakož i všichni z většinové společnosti, kteří nad tím nechápavě kroutí hlavou a v rámci svého zmatení píší komentáře, které se Vám popravdě nezamlouvají. Nemluvte prosím za nás jako za celek. My, kteří jsme se potýkali s tak závažnou diagnózou jako je porucha pohlavní identity – transsexualita a máme k tomu co říci, dovolím si opět hovořit v množném čísle jen sama za sebe, nepřejeme si aby pojem transsexualita – porucha pohlavní identity byla dehonestována nějakou aktivistickou organizací, za pomoci jisté politické strany,  a aby byly předkládány nesmyslné návrhy za nás za všechny.

     NEMLUVTE ZA NÁS - BUDEME MLUVIT SAMI !

     Za sebe mohu prohlásit, že nejsem vůbec nikterak hrdá na skutečnost, že jsem se kdy musela potýkat s tak závažnou diagnózou jako je transsexualita - změna pohlavní identity a jsem vděčná všem lékařům, sexuologům, dalším specialistům z daných oblastí, jakož i státu Česká republika, která nám výšeuvedené umožnila. Hrdá jsem maximálně jako člověk na fakt, že jsem celou záležitost zvládla a mohu žít dle svých možností spokojeným životem. Není tedy povinností vyjadřovat svou hrdost například křepčením v davu na různých pestrobarevných průvodech hrdosti.

     O to více jsem hrdá na zmiňované lékařské kapacity. Navždy budu hájit tyto odborníky a nenechám je osočovat, urážet ba i obviňovat z trestných činů sexuálního obtěžování, nátlaku a dalších, jak se již náznakem stalo v propagačních videích aktivistů, v neposlední řadě nazývat Českou republiku jako zemi (ostrovem) zmaru.

     NIC TAKOVÉHO SE NEZAKLÁDÁ NA PRAVDĚ !

     Pokud lidé čtou články, kde je toto neustále společnosti předhazováno, vyzdvihováno neřku-li bráno jako správná cesta, po které se máme všichni ubírat a to za přispění nesmyslů, které tyto aktivistické organizace produkují. Co si myslíte, paní europoslankyně, jak na to bude běžný člověk v komentářích reagovat? Přesně takhle jak v článku zmiňujete. S neznalostí a bohužel někdy i vulgárně.

Chybu nehledejme ve společnosti, hledejme ji sami v sobě.

     Víte, já jsem dle tvrzení aktivistů jen stará hloupá tramvajačka, “ transveteránka ” , jak nás dříve narozené, tak rádi a posměšně mladí aktivisté označují. Našly by se i další, ale žalování není smyslem mého dopisu. Já sama se cítím jako žena z lidu – se selským rozumem, jak ráda a často glosuji. Ale víte co pozoruji poslední dobou? Ono mít diplom z Karlovy, Masarykovy nebo Zemědělské vysoké je možná potvrzením příslušné inteligence v rámci vzdělání, nikoliv však známkou patentu na rozum. Pamatujte si má slova, tak Vás totiž patrně veřejnost registruje.

     Pod příspěvkem jsem měla dva komentáře, slušné, prosté vulgarit.

     Zesměšnila jste je jako celek.

     Dobrá, gratuluji. Povedla se vám skvělá práce, začala jste mi do mého mostu společně s aktivisty vrtat díry a vkládat nálože, připojovat doutnák. Touto metaforou Vám naznačuji, že rozbíjíte, co jsme se tady léta snažili vybudovat - přistup společnosti k nám všem. Uvidíme, jaké bude Vaše další počínání. Budu Vás bedlivě sledovat a nedopustím, vážená paní europoslankyně, aby kdokoliv doutnák zapálil.

Opět, pouze metafora.

    Takže dva komentáře, to máme dva krát padesát korun.

     Kilo peněz právě leží na příslušném stranickém běžném účtu, nechci, abyste byla kvůli mým komentářům nějak poškozená finančně.

Vyberte si je z kasy, zajděte si do stranické kantýny a dejte si čaj. Nic Vás to nebude stát.

S přáním pěkného dne a pozdravem SVĚTU MÍR

Jaroslava Brokešová

řidička tramvaje