Tak se vážení musím pochlubit výročím ! Dnes je to právě tři roky, co jsem se stala veřejně známou svým neúspěšným vstupem do služeb armády České Republiky. Jelikož se mi celý postup kompetentních orgánů tohoto resortu zdá zcela zcestný, dovolila jsem si před pár týdny oslovit paní ministryni obrany JUDr. Vlastu Parkanovou dopisem, jelikož se mi do dnešního dne nedostalo náležitého vysvětlení. Vlastně mě to připadá, že celá záležitost, jako by se v tichosti smetla ze stolu.
Tento dopis určený do vlastních rukou paní ministryně obrany JUDr. Vlasty Parkanové se mi vrátil s poznámkou - ADRESÁT NEVYZVEDLJaroslava Brokešová
Ptám se, může si dovolit státní instituce takto zcela, a bez následků zesměšňovat uchazeče ?
Jelikož se mi dopis, adresovaný do vlastních rukou vrátil zpět - bez zájmu nevyzvednutý, docházím k závěru, že může. Podobná jednání si ovšem já osobně nenechám líbit. Dnes jsem tedy opět dopis-y zaslala, tentokrát na více kompetentních míst, se žádostí o doručení na stůl adresáta.
Tím také přestává být obsah ryze soukromý a posuďte sami, mám-li právo po určité době znát odpověď. Přečtěte si jej, alespoň pochopíte, jak celá situace před lety vznikla.
Dopis:
Vážená paní ministryně,
je mi velice líto Vám psát tyto řádky a připomenout skutečnost, že se jako právoplatná občanka České Republiky cítím stále poškozena díky přístupu Vašeho resortu a instituce Armády ČR. Narážím tak přímo na případ mé neúspěšné žádosti o vstup do služeb výše jmenované instituce.
Jelikož se tento případ stal před Vaším jmenováním na post ministryně obrany a tím Vám nemusí být znám, dovolím si v pár větách nastínit, jak celá situace vznikla.
Na jaře roku 2004 jsem se jako každý řádný uchazeč dostavila na Vaše rekrutační oddělení, sídlem Praha 6 - Dejvice, kde mi byla přidělena profesní poradkyně a bylo se mnou zahájeno řízení. Přístup profesní poradkyně hodnotím jako plně profesionální, až na jednu skutečnost, která se projevila až po několika měsících u posudkového lékaře, jenž rozhodl zamítavě v mé žádosti. Skutečnost spočívá ve směru, že se mnou dle mého názoru nemělo být zahájeno žádné řízení a měla jsem být neprodleně informována o marné snaze vstoupit do řad profesionální armády a být tak nápomocná při obraně našeho státu. Ačkoliv jsem vyškolená specialistka protivzdušné obrany, jistě by byla možnost najít uplatnění zúročení svých draze nabytých zkušeností z dob mého působení v letech 1984 - 1986 u bojového útvaru PVO - S.
Tyto zkušenosti mohly být v plné míře použity při plnění úkolů u 25. protiletadlové raketové brigády místem ve Strakonicích, kde se nachází technika u které jsem si v minulosti řádně plnila povinnosti občana ČSSR.
Nepoukazuji tímto dopisem však na ten fakt, že jsem nebyla přijata do zaměstnaneckého poměru vojákyně profesionální armády ČR. Jako každý zaměstnavatel máte právo na odmítnutí, a to i bez udání důvodu, ano. Napadám však celý postup a především závěr řízení, kdy jsem byla označena, jako důvodem nepřijetí, kódem F-64.0 (diagnóza transexualita) a to přímo v lékařském vysvědčení, což považuji za vysoce diskriminační a do dnešního dne nebyla tato diagnóza odstraněna.
Tímto Vás paní ministryně žádám o přezkoumání celé záležitosti, neboť se díky přístupu Vašich podřízených cítím poškozena a ne méně zesměšněna. Zesměšněna byla i má osobnost při následném odvolání, kdy Vaši vojenští experti z oblasti lékařství uvedli jako důvod nepřijetí jakousi skrytou vadu kterou dle jejich názoru trpím, což mě i v dalším poškodilo. Jelikož se žádná "vada" neprojevila ani po třech letech a věřím že se neprojeví ani v budoucích, ptám se zcela otevřeně, co to mělo znamenat, a jakým právem tento verdikt Vaši lékaři vyřkli.
Prosím Vás tímto o posouzení míry poškození, která se dotkla člověka, který měl zájem najít uplatnění a místo ve společnosti, prošel si těžkým životním obdobím, a v minulosti se nikterak nevyhýbal svým povinnostem.
Věřím ve Vaší brzkou odpověď
V ÚCTĚ Jaroslava Brokešová v.r.
PS: Jsem velice zvědavá, jakou ODPOVÉĎ na tento dopis dostanu.
Vše o mé vojenské minulosti najdete na www.raketaci.wbs.cz
