Zelený úděl do škol

Podle Bruselu by se boj proti změnám klimatu, respektive „zelená transformace“ měla stát ústředním prvkem vzdělávání od nejranějšího věku. Měla by být začleněna do všech politik, programů a procesů vzdělávání a odborné přípravy.

Evropská komise 14. ledna předložila návrh doporučení Rady o učení v zájmu environmentální udržitelnosti. Deklarovaným cílem je „podpořit členské státy, školy, vysokoškolské instituce, nevládní organizace a všechny poskytovatele vzdělávání v tom, aby dokázali vybavit studenty znalostmi i dovednostmi se zaměřením na udržitelnost, změnu klimatu a životní prostředí“. V praxi jde o to, aby se pevnou a stěžejní součástí systémů vzdělávání a odborné přípravy stala doktrína Zeleného údělu.

Komise v úvodu konstatuje, že stejně jako všechna odvětví „musejí i vzdělávání a odborná příprava reagovat na mimořádnou klimatickou a celosvětovou krizi – pokud jde o vlastní činnosti a především to, jak připravuje účastníky vzdělávání na budoucnost.“ Účastníci vzdělávání všech věkových kategorií prý musejí „být schopni rozvíjet své znalosti, dovednosti a postoje tak, aby žili udržitelněji, změnili vzorce spotřeby a výroby, přijali zdravější životní styl a přispívali – jak individuálně, tak kolektivně – k transformaci našich společností.“ Začlenění environmentální udržitelnosti (rozuměj agendy Zeleného údělu) do všech politik, programů a procesů vzdělávání a odborné přípravy má podle Komise zásadní význam pro budování dovedností a kompetencí potřebných pro „zelenou transformaci“. 

Komise si stěžuje, že informace o environmentální udržitelnosti v učebních osnovách jsou v současné době nejednotné a ve většině členských států je nelze považovat za úplné. Nezamlouvá se jí také, že životní prostředí a udržitelnost jsou často začleňovány do přírodních věd a zeměpisu, když přece „k tomu, aby účastníci vzdělávání těmto otázkám porozuměli, mohou přispět všechny předměty a jejich kombinace“.

Členské státy by měly podle Komise mimo jiné:

• zajistit, aby účastníci vzdělávání všech věkových kategorií a ze všech prostředí měli přístup ke kvalitnímu a inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě v oblasti změny klimatu, biologické rozmanitosti a udržitelnosti;
• zavést učení v zájmu environmentální udržitelnosti jako prioritní prvek v politikách a programech v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s cílem toto odvětví podpořit a umožnit mu přispívat k zelené transformaci;
• poskytnout širokou škálu vzdělávacích příležitostí v různých prostředích od raného dětství po vzdělávání dospělých, aby se všichni jednotlivci mohli připravit na zelenou transformaci a aktivně k ní přispívat a podnikat kroky k dosažení environmentálně udržitelného, oběhového a klimaticky neutrálního hospodářství a spravedlivé společnosti;
• vytvářet pro účastníky vzdělávání již od předškolního věku příležitosti k tomu, aby porozuměli přírodě a její biologické rozmanitosti, zapojili se do péče o ně a vážili si jich, vzbudit v nich zvědavost a úžas a naučit je aktivně přispívat k udržitelnosti na individuální i kolektivní úrovni;
• poskytovat přesné a dostupné informace o klimatické krizi a krizi v oblasti biologické rozmanitosti a jejich hnacích silách, rozvíjet dovednosti v oblasti řešení problémů a spolupráce, zlepšovat kritické myšlení a mediální gramotnost a podporovat pozitivní opatření, včetně dobrovolnictví, s cílem čelit strachu a bezmoci, které by účastníci vzdělávání mohli pocítit v souvislosti s celosvětovými krizemi, a zmírnit je;
• uznat, že všichni pedagogové, bez ohledu na svůj obor nebo oblast vzdělávání, jsou pedagogové udržitelnosti, kteří musejí podporovat účastníky vzdělávání v přípravě na zelenou transformaci. 

Komise sama by pak měla mimo jiné pokračovat v posilování zeleného rozměru programu Erasmus a Evropského sboru solidarity.

Dokument je zatím jen návrhem. Unijním aktem ve formě doporučení se stane teprve tehdy, když jej přijme Rada. V každém případě bychom měli pozorně sledovat diskusi, která se nyní mezi členskými státy rozběhne. V první fázi by nás mělo zajímat, jak se k dokumentu postaví naše vláda.

Tato nová iniciativa Bruselu je v každém případě dokladem skutečnosti, že Zelený úděl nabývá znaků totalitární ideologie a že unijní orgány v souvislosti se svou klimatickou agendou upadají do chorobné posedlosti dosud nevídaných rozměrů. Každý totalitarismus usiluje o hloubkovou indoktrinaci a začíná už u těch nejmenších. Měli bychom začít brát toto šílenství opravdu vážně a pokusit se ho zastavit, dokud je čas.