Zelený úděl – cesta ke zmaru a nové totalitě
Výsledek britského referenda v létě 2016 načas probudil naděje, že Evropská unie projde procesem sebereflexe, po němž bude následovat odtučňovací kúra a návrat na pevnou zem. Tato očekávání vzala velmi rychle za své. Deklarace z Bratislavy (2016), Říma (2017) a Sibiu (2019), přijetí nové strategické agendy (2019), vyhlášení Evropského pilíře sociálních práv (2017), spuštění PESCO neboli stálé strukturované spolupráce ve věcech obrany (2017) a řada dalších opatření znamenala jednoznačné potvrzení předchozího kurzu.
Dlouho se mohlo zdát, že v okamžiku brexitu – dojde-li k němu vůbec – budeme moci leda trpce konstatovat, že Unie se nezmění, že bude dále pokračovat ve vyjetých kolejích a prohlubovat dosavadní chyby. A přece nyní, když je vystoupení Spojeného království konečně nadosah, cítíme, že politická situace v Unii se zvrtla do ještě mnohem tíživějších rozměrů.
Jako úhelný kámen tohoto vývoje vyvstal tzv. Zelený úděl pro Evropu (European Green Deal) jakožto plán na transformaci hospodářství a společnosti EU na tzv. klimatickou neutralitu s horizontem roku 2050. Plán se zrodil z nenadálé vlny klimatického třeštění, která zaplavila Západ po roce 2018 a jejímž symbolem je kýčovitá ikona školačky Gréty. Nová Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové si tuto agendu vytkla jako svůj prvořadý úkol a učinila z ní svou vlajkovou loď.
Počátkům tohoto snažení jsem se věnoval v článku Unie a její zelený úděl v říjnu 2019. Nedlouho poté, koncem listopadu 2019 Evropský parlament symbolicky vyhlásil stav klimatické a environmentální nouze. V prosinci 2019 pak Komise předložila svůj prvotní nástin Zeleného údělu a Evropská rada potvrdila „cíl dosáhnout do roku 2050 klimaticky neutrální EU“ s tím, že jeden členský stát (Polsko) není v této fázi s to se k plnění tohoto cíle ze své strany zavázat a Evropská rada se k této otázce vrátí v červnu 2020.
Zelená transformace EU
Podle Komise má EU „kolektivní povinnost transformovat svou ekonomiku a společnost, aby se dostaly na udržitelnější dráhu“. Unie má být přeměněna „na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů“.
Komise předpokládá přijetí souboru „hluboce transformativních politik“. Je prý třeba „změnit politiky v oblasti dodávek čisté energie v rámci celé ekonomiky, v oblastech průmyslu, výroby a spotřeby, rozsáhlé infrastruktury, dopravy, potravin a zemědělství, stavebnictví, zdanění a sociálního zabezpečení“. Veškeré činnosti a politiky EU budou muset přispívat k cílům Zeleného údělu.
Mezi konkrétními zamýšlenými opatřeními a dílčími cíli figuruje mimo jiné:
- právní předpis EU („právní rámec pro klima“), který závazně zakotví cíl dosažení klimatické neutrality do roku 2050;
- zvýšení cíle EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů pro rok 2030 z dosavadních 40% ve srovnání s rokem 1990 na nejméně 50 % a směrem k 55 %;
- zajištění „účinného stanovení ceny uhlíku“ prostřednictvím daní (ty prý „vysílají správné cenové signály a poskytují vhodné pobídky pro udržitelné chování výrobců, uživatelů a spotřebitelů“), kompenzačních opatření na hranicích (uhlíková cla) apod.;
- přesměrování energetiky převážně na obnovitelné zdroje, zatímco má dojít k rychlému vyřazení uhlí a k dekarbonizaci plynu;
- nová průmyslová strategie, která by měla průmysl plně mobilizovat k dosažení klimaticky neutrálního oběhového hospodářství;
- vysoké požadavky na energetickou účinnost u výstavby a renovace budov; konstrukční řešení nových i renovovaných budov má být „ve všech fázích v souladu s potřebami oběhového hospodářství“;
- snížení emisí z dopravy o 90 % v horizontu roku 2050; prioritou má být přesun významné části vnitrozemské silniční nákladní přepravy (75%) na železnici a vodní cesty; cena dopravy prý „musí odrážet její dopad na životní prostředí a zdraví“;
- zahájení (od roku 2025) přechodu automobilového průmyslu na výrobu vozidel s nulovými emisemi, což má být zajištěno pomocí elektromobilů a „udržitelných alternativních paliv“;
- strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“, která by měla ve prospěch boje proti změnám klimatu zapřáhnout sektor zemědělství a rybolovu; mj. by měla zajistit „udržitelnou“ výrobu „nízkouhlíkových“ potravin a měla by též zahrnovat „opatření, která spotřebitelům pomohou stravovat se zdravým a udržitelným způsobem a snižovat plýtvání potravinami“.
Podle Komise jsou pro Zelený úděl nezbytné „masivní veřejné investice a zvýšené úsilí o nasměrování soukromého kapitálu do opatření v oblasti klimatu a životního prostředí“. V rámci budoucího víceletého finančního rámce by mělo přispívat na boj proti změnám klimatu 25% výdajů. Podle právě představeného návrhu investičního plánu pro Zelený úděl, by EU a její členské státy měly mobilizovat pro transformaci v následujícím desetiletí nejméně 1 bilion eur (tj. přes 25 biliónů Kč). Přibližně polovina této částky (503 mld. eur) má pocházet z rozpočtu EU, zbytek by měly pokrýt příspěvky členských států, soukromé investice a prostředky z programu InvestEU a od Evropské investiční banky.Součástí plánu by měl být Mechanismus pro spravedlivou transformaci, disponující pro období 2021–2027 částkou 100 miliard eur, který má pomoci regionům a odvětvím nejvíce zasaženým transformací.
Komise dále předpokládá, že pro transformaci bude nezbytná „ekologizace vnitrostátních rozpočtů“. Komise bude „spolupracovat“ s členskými státy na tom, aby kontrolovaly a porovnávaly postupy při ekologickém sestavování rozpočtu. „Díky tomu bude snazší posoudit, do jaké míry roční rozpočty a střednědobé fiskální plány zohledňují environmentální aspekty a rizika, a poučit se z osvědčených postupů.“
Aby byl Zelený úděl úspěšný, je podle Komise naprosto nezbytné „zapojení a angažovanost veřejnosti a všech zúčastněných stran“. Za tímto účelem míní představit „evropský klimatický pakt“, který by měl aktivizovat občany, města, regiony a další aktéry pro boj proti změnám klimatu. Dále vidí jako významnou roli školství, neboť „[š]koly, vzdělávací instituce a vysoké školy mají dobré předpoklady pro to, aby zapojily žáky, rodiče a širší komunitu do změn, které jsou pro úspěšnou transformaci nezbytné“.
Cesta ke zmaru a nové totalitě
Zelený úděl vnímám jako vůbec nejvíce neblahou iniciativu, která doposud vzešla z prostředí unijních institucí. Překoná euroústavu, respektive Lisabonskou smlouvu, překoná euroval, fiskální pakt i migrační kvóty. Tentokrát nejde „pouze“ o další posilování bruselského centra na úkor členských států, o sdílení problémů nebo o nebezpečný dílčí exces. Zelený úděl je zamýšlen jako soubor dlouhodobých všezahrnujících a všeprostupujících opatření, která mají ekonomiku a společnost zcela podřídit diktátu jedné ideologie. Jde o hloubkovou proměnu reality kolem nás, která nemá být dána spontánním vývojem, ale nařízena a uměle organizována shora. Jde o projev maniakálních ambic řídit společnost do nejmenších detailů, převychovávat ji ke svému obrazu, poroučet větru a dešti.
Pokud by byla ona „transformace“ uskutečněna, přinese zároveň zmar hospodářství, přiškrcení svobody, odstranění zbytků suverenity členských států, astronomické náklady i další prohlubování zaostávání EU za dynamickými ekonomikami jiných koutů světa. Můžeme se obávat masivní indoktrinace, manipulace, vytváření a zneužívání atmosféry strachu, všudypřítomného sledování a kontroly našeho chování. Nebylo by třeba více psát ani číst antiutopie, neboť antiutopie by se stala živoucí realitou kolem nás.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (79)
Brusel chce harmonizovaná pravidla (už i) pro chov psů a koček. Všechny nové budovy mají být od roku 2030 bezemisní. Chystá se další tažení proti nenávisti. Prezidentka ECB se zamýšlela nad posílením globálního vládnutí.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (78)
EU přijíždí s velkými ambicemi na klimatickou konferenci v Dubaji. Podle von der Leyenové by mladá generace měla zvrátit brexit. Bývalý guvernér ECB Mario Draghi prohlásil, že EU se musí přeměnit ve stát.
Tomáš Břicháček
Tento týden v EU (77)
Evropský parlament navrhuje radikální federalistickou reformu zakládacích smluv. Unijní představitelé slavili 10. výročí Majdanu. Komise chce zavést celounijní monitorování lesů. Školy mají podporovat společnou evropskou identitu.
Tomáš Břicháček
Zelená otrava a závod s časem
S Green Dealem jsme na tom tak, jako když někdo před chvílí snědl velkou dávku jedovatých hub, ty už jsou v jeho žaludku, ale jed ještě nezačal pořádně působit. Záchrana pacienta je možná, ale rozhodující je rychlá reakce.
Tomáš Břicháček
Týden v EU (76)
Herečka Blanchettová poradila Unii, aby se zaměřila více na ochranu migrantů, než na posilování hranic. Komise doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, Bosnou a Moldavskem. Došlo k dohodě o nařízení o obnově přírody.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Tuleja vzdal nominaci na ministra, připustil selhání. Fiala rozhodnutí vítá
Pavel Tuleja se vzdal nominace na post ministra pro vědu, výzkum a inovace. Připustil selhání v...
Vagony po nehodě u Klínce odklidí dopravce. Policie zahájila úkony trestního řízení
Policie prověřuje čtvrteční vykolejení osobního vlaku bez strojvůdce poblíž Klínce u Prahy pro...
Tramvaj srazila chlapce, který přebíhal přes ulici. Skončil v nemocnici
Záchranáři převezli v pátek ráno do nemocnice šestiletého chlapce, kterého srazila v Plzni tramvaj....
Do školy v Litvínově vnikl muž. Policie ho zadržela poblíž kvůli jiné krádeži
Desítky policistů, hasiči i záchranáři se ráno sjeli k litvínovskému gymnáziu. Důvodem bylo...
- Počet článků 341
- Celková karma 14,76
- Průměrná čtenost 1230x