Tento týden v EU (9)

V Glasgow pokračovala konference COP26 o klimatu. Bude 21. století „stoletím Evropy“? Bude možné z fondů EU financovat ploty na vnější hranici? V Bratislavě otevřeli sídlo nového Evropského orgánu pro pracovní záležitosti.

V Glasgow pokračovala 26. konference OSN o změně klimatu (COP26), která je pro unijní instituce prvořadou událostí. Věnovali jsme se jí už v předchozím dílu. Opět v bodech několik střípků:

• Síť klimatických politických neziskovek Climate Action Network v pondělí (8. 11.) odměnila jednou ze svých anticen, které během konference každodenně udělovala, Českou republiku. Dostali jsme ten den třetí místo za Saúdskou Arábií a Mexikem. Za toto ocenění vděčíme zjevně zejména kritickému projevu Andreje Babiše (připomínanému minule).
• Na konferenci dorazila delegace Evropského parlamentu (8. 11.), aby burcovala světové lídry k větším závazkům. Její vedení uvedlo mimo jiné: „Svět musí zvýšit své klimatické ambice. Nemůžeme ponechat tento COP s trajektorií 2,7 stupně, což je nynější případ. Evropa musí jít příkladem...“ „Dramatické klimatické katastrofě se můžeme vyhnout pouze tehdy, bude-li svět spolupracovat. Evropa již od roku 1990 snížila své emise o 25 %, ale musíme výrazně zvýšit naše úsilí. Vzhledem k tomu, že emise jinde ve světě nadále prudce rostou, musíme vymyslet, jak přesvědčit zbytek světa, aby své emise snížil. Balíček Fit for 55 musí být navržen tak, aby vybízel svět, aby nás následoval na cestě k dekarbonizaci.“
• EU na jednání (9. 11.) přislíbila, že nově přispěje 100 miliony eur do klimatického adaptačního fondu OSN, který pomáhá rozvojovým zemím postiženým dopady změn klimatu. 
• Frans Timmermans, místopředseda Komise odpovědný za Zelený úděl, ve svém vystoupení (9. 11.) kritizoval nedostatečný pokrok v ambicích. „Pohybujeme se správným směrem, ano, ale svět je stále příliš daleko od našeho cíle 1,5 stupně. … Stranám usilujícím o vyšší ambice říkám toto: Budete mít EU po svém boku. Stranám zastavujícím a blokujícím pokrok, říkám: Na co čekáte? Věda nám říká, že nemáme čas. Extrémní události v počasí nám ukazují důsledky všude na naší planetě.“
• Skupina pěti členských států – Německo, Rakousko, Dánsko, Portugalsko a Lucembursko – ve čtvrtek (11. 11.) vydala společné prohlášení, ve kterém se vyslovuje proti uznání jaderné energie jako čistého zdroje v rámci unijní taxonomie. Jde o protiváhu bloku vedeného Francií, který žádá pravý opak.

Do Evropy zavítala známá americká – jak se dnes kulantně říká – „whistleblowerka“ neboli oznamovatelka, Frances Haugenová. Ta se coby bývalá manažerka Facebooku proslavila předáním interních dokumentů této společnosti americkým úřadům a novinářům. V pondělí (8. 11.) ji přijal komisař Thierry Breton, odpovědný za vnitřní trh, a následně byla na slyšení v Evropském parlamentu. Haugenová podpořila plány EU k větší regulaci sociálních sítí. Nyní projednávaný Akt o digitálních službách má podle ní potenciál stát se globálním zlatým standardem pro regulaci obsahu na sociálních sítích.

V úterý (9. 11.) předseda Evropské rady Charles Michel vystoupil na konferenci v Berlíně s projevem o „stavu Evropy“. Vyjádřil zde přesvědčení, že „21. století bude stoletím Evropy“ (míněna samozřejmě EU), že „Evropa“ je ve světě obdivována a vnímána jako „velká mocnost“, že se stane „velkou mocností míru 21. století“. Unie prý potřebuje na prvním místě jednotu a zadruhé strategickou autonomii.

Téhož dne došlo k slavnostnímu otevření sídla Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (European Labour Authority) v Bratislavě. To nám připomnělo toto Junckerovo „dítě“ – pro nás v době svého zřízení v roce 2019 jistě nechtěné, avšak v turbulentní éře Zeleného údělu a koronavirové pandemie málem zapomenuté. Nové těleso, jehož provoz se teprve rozjíždí, má být nápomocno členským státům a Komisi „při účinném uplatňování a vymáhání právních předpisů Unie v oblasti mobility pracovních sil v Unii a při koordinaci systémů sociálního zabezpečení v rámci Unie“.  Název „orgán“ (angl. authority, fr. autorité), z něhož zastánci této myšlenky nemínili ustoupit ve prospěch běžného označení agentura (které prosazovala i ČR), a stejně tak spojování této iniciativy s Evropským pilířem sociálních práv, naznačuje, že jde o další milník v rámci trvalých tendencí „více Unie“, „více doleva“, který má být zárodkem něčeho významnějšího do budoucna.

Ve středu (10. 11.) Charles Michel ve Varšavě vyjádřil Polsku solidaritu v souvislosti s náporem běženců na hranici s Běloruskem. Uvedl také, že v současnosti v rámci diskuse o možných opatřeních EU k ochraně vnějších hranic se otevírá otázka financování „fyzické infrastruktury“ – rozuměj plotů a zdí – z prostředků EU. Před novináři pak uvedl, že na základě názoru právní služby Rady je takové řešení z hlediska práva možné. Tuto možnost zatím rezolutně odmítala Evropská komise.

Ve čtvrtek (11. 11.) Evropský parlament přijal další ze svých radikálně neomarxistických rezolucí, zajíkajících se v žlučovitě nenávistném jazyce. Stalo se tak při příležitosti prvního výročí rozhodnutí polského Ústavního soudu, které znamenalo zpřísnění pravidel pro interrupce. EP mimo jiné uvádí, že ostře odsuzuje uvedené rozhodnutí a „odsuzuje tento flagrantní útok na sexuální a reprodukční zdraví a práva v Polsku; vyzývá polskou vládu, aby urychleně zaručila plný přístup k interrupcím a provádění interrupcí, aby zajistila bezpečné, legální, bezplatné a kvalitní interrupce a zpřístupnila je všem ženám a dívkám“. 373 poslanců hlasovalo pro návrh, 124 proti a 55 se zdrželo.

Od pátku do neděle (12.–14. 11.) proběhne v rámci Konference o budoucnosti Evropy druhé zasedání panelu evropských občanů č. 2, tentokrát ve formě online. Tento panel se zabývá tématy „evropská demokracie / hodnoty, práva, právní stát, bezpečnost“. Pokračuje tak blok listopadových jednání panelů, o kterých byla řeč v předchozím dílu.