Týden přinesl mj. nové pohrůžky Bruselu směrem k Polsku, vybroušenou obranu premiéra Morawieckého, schválení pracovního programu Komise na příští rok, udělení Sacharovovy ceny či jednání Evropské rady ke krizi s cenami energií.
V pondělí (18. 10.) polský předseda vlády Mateusz Morawiecki rozeslal dopis vedoucím představitelům ostatních členských států EU, ve kterém vysvětluje pozici své země v dlouhodobém sporu s Bruselem ohledně dodržování zásad právního státu a hájí nedávné rozhodnutí Trybunału Konstytucyjneho, týkající se mezí pravomocí EU a přednosti polské ústavy. (Premiérovu argumentačně silnému textu a jeho vystoupení v Evropském parlamentu, které navázalo o den později, se věnuji v článku Polsko před Bruselem nesklání hlavu.)
V úterý (19. 10.) Ursula von der Leyenová v Evropském parlamentu pohrozila Polsku v souvislosti s rozhodnutím Trybunału Konstytucyjneho, že Komise bude jednat. Ve hře jsou prý řízení o porušení smlouvy, nevyplácení peněz z unijních fondů či postup podle článku 7 Smlouvy o EU (který ostatně Komise proti Polsku zahájila už v prosinci 2017). Předsedkyni Komise kontroval vybroušeným projevem Morawiecki (a trefně se vyjádřil také Institut Václava Klause).
Téhož dne Komise schválila svůj pracovní program na rok 2022, v němž nastiňuje další kroky, které hodlá podniknout ve svém, jak říká, „odvážném plánu transformace pokoronavirové Evropy na zelenější, spravedlivější, digitálnější a odolnější společnost“. Předsedkyně von der Leyenová uvedla, že Unie by měla pokračovat v nastoupeném kurzu „a mimo jiné uvést do praxe politiky směřující ke klimatické neutralitě Evropy do roku 2050, utvářet digitální budoucnost, posilovat své jedinečné sociálně tržní hospodářství a bránit své hodnoty a zájmy jak doma, tak v zahraničí“.
Dalším úterním počinem Komise bylo vydání sdělení o správě ekonomických záležitostí po pandemii Covid-19, které se věnuje možné revizi fiskálních pravidel eurozóny. Zároveň byla zahájena veřejná konzultace k tomuto tématu. Jde o obnovení diskuse zahájené loni v únoru, která byla záhy přerušena kvůli pandemii, respektive potřebě zohlednění jejích důsledků.
Ve středu (20. 10.) Evropský parlament přijal postoj k iniciativě Farm to Fork strategy (česky překládáno jako strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“). Iniciativa, která je součástí Zeleného údělu, a která směřuje k výrazné ekologizaci zemědělství a jeho zapřažení do boje za klimatickou neutralitu, vzbuzuje obavy kvůli možnému nárůstu cen a omezení produkce. Usnesení europoslanců představuje nepřekvapivě ještě radikálnější vizi, než je původní návrh Komise.
Ve stejný den EP rovněž udělil svou výroční Sacharovovu cenu za svobodu myšlení ruskému opozičnímu politikovi a protikorupčnímu aktivistovi Alexeji Navalnému.
Ve čtvrtek (21. 10.) Evropský parlament přijal pozicik nadcházející konferenci OSN o změně klimatu v Glasgow (COP26). Vyzdvihuje zde Zelený úděl, přijetí evropského klimatického zákona a balíček „Fit for 55“, což vše prý přinese nezbytná opatření k tomu, aby EU a její členské státy byly plně v souladu s Pařížskou dohodou. Požaduje zrychlit přijímání opatření v oblasti klimatu po celém světě a zachovat postavení EU jako světového lídra v boji s klimatickou změnou.
Ve čtvrtek a v pátek (21. a 22. 10.) proběhlo v Bruselu zasedání Evropské rady, které se věnovalo řadě ožehavých otázek, včetně vysokých cen energií, očkování proti Covid-19 či vzdorujícím Polsku. Pokud jde o energie, přijaté závěry jsou nakonec nemastné, neslané, a věc má být znovu projednána na ministerské úrovni na mimořádném zasedání Rady příští týden (26. 10.). Ohledně Covidu se vedoucí představitelé usnesli, že v zájmu dalšího navýšení míry proočkovanosti by měly být zesíleny snahy o překonání váhavosti vůči vakcínám, např. bojem proti dezinformacím. Ve vztahu k Polsku summit nic podstatného nepřinesl. Šlo o poslední summit kancléřky Merkelové, kterou zde při té příležitosti předseda Evropské rady Charles Michel označil za „monument“; Evropská rada bez ní prý bude jako Řím bez Vatikánu nebo Paříž bez Eiffelovy věže.
V sobotu (23. 10.) bude v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku zasedat plénum Konference o budoucnosti Evropy. Toto v pořadí druhé zasedání bude již zahrnovat 80 členů vybraných z panelů evropských občanů. Projednávány mají být mimo jiné první návrhy občanů vyplývající z různých složek konference, např. z mnohojazyčné digitální platformy či z nedávného setkání mládeže EYE2021. Zástupci občanských panelů sdělí své první dojmy.
