Rada přijala Strategický kompas pro bezpečnost a obranu. Charles Michel byl zvolen do čela Evropské rady na druhé období. Plénum Konference o budoucnosti Evropy bude projednávat první návrhy svých závěrů.
V pondělí (21. 3.) Rada přijala Strategický kompas pro bezpečnost a obranu. Tento dlouho připravovaný programový dokument vytyčuje cíle EU v oblasti bezpečnostní a obranné politiky do roku 2030. Předpokládá mimo jiné výrazné zvýšení investic do obrany, vytvoření společné brigády rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků, pravidelná vojenská cvičení či posílení zahraničních misí.
V úterý (22. 3.) Komise předložila dva legislativní návrhy, týkající se kybernetické bezpečnosti a zabezpečení informací v orgánech EU. Cílem má být posílit odolnost unijních orgánů a jejich schopnost reagovat na kybernetické hrozby a incidenty a zároveň v kontextu rostoucí nepřátelské činnosti v globálním kyberprostoru zajistit odolnou a bezpečnou veřejnou správu EU.
Ve středu (23. 3.) Komise předložila legislativní návrh, kterým chce zajistit bezpečnost dodávek plynu a přiměřené ceny. Před příští zimou by podle něj zásobníky plynu měly být naplněny nejméně z 80 % a v následujících letech pak nejméně z 90 %. Zároveň Komise vydala sdělení, ve kterém nastiňuje různá možná intervenční opatření na unijní i vnitrostátní úrovni k zajištění bezpečnosti a přiměřených cen dodávek energií.
Téhož dne Komise přijala dočasný krizový rámec pro státní podporu podnikům zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu a s ní souvisejícími hospodářskými sankcemi.
Ve čtvrtek a v pátek (24. a 25. 3.) se v Bruselu konalo zasedání Evropské rady, které se věnovalo hlavně válce na Ukrajině a energetice. ER přijala závěry o vojenské agresi Ruska vůči Ukrajině. Výsledek jednání k energetice nebyl v době dokončení tohoto článku ještě znám. Charles Michel byl opětovně zvolen předsedou Evropské rady, a to na období od 1. června 2022 do 30. listopadu 2024.
V pátek (25. 3.) předsedkyně Ursula von der Leyenová prohlásila před americkým prezidentem Joem Bidenem, který přijel do Bruselu (na jednání G7, summit NATO a zasedání Evropské rady), že transatlantické partnerství je silnější a jednotnější než kdy dříve.
V pátek a v sobotu (25. a 26. 3.) bude v prostorách Evropského parlamentu ve Štrasburku zasedat plénum Konference o budoucnosti Evropy. Poprvé bude projednávat předběžné návrhy svých závěrů, které budou založeny na doporučeních panelů evropských občanů, doporučeních vnitrostátních panelů a na myšlenkách shromážděných na vícejazyčné digitální platformě a během jednání samotného pléna a jeho pracovních skupin. (Konferenci se blíže věnuji v předchozích dílech tohoto seriálu a v článku Unijní demokracie naruby.)
