Tento týden v EU (24)

Rada dala zelenou kvótám na zastoupení žen ve vedení velkých společností a uhlíkovému clu a přijala další sankce proti Rusku. Jak ovlivní válka na Ukrajině Západ, Evropskou unii a nás?

V pondělí (14. 3.) Rada přijala obecný přístup k návrhu směrnice o zlepšení genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech. Došlo tak k posunu v legislativním procesu, který se táhne už od konce roku 2012, a to po nedávné změně doposud odmítavé pozice Německa. Podle přijatého textu, který Rada oproti původnímu návrhu Komise mírně zjemnila, mají velké společnosti cílit na alespoň 40 % podíl méně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady, nebo na 33% podílu všech pozic v řídících a dozorčích orgánech. Nyní budou moci začít vyjednávání s Evropským parlamentem. (Původnímu návrhu jsem se kdysi věnoval v článku Genderově vyvážená nehoráznost – tam přednesené základní argumenty platí i vůči pozměněnému textu.)

V úterý (15. 3.) Rada schválila čtvrtý balík sankcí vůči Rusku, souvisejících s invazí na Ukrajinu. Jde o další opatření odvětvové povahy i opatření vůči jednotlivým subjektům.

Ve středu (16. 3.) Rada přijala obecný přístup k návrhu nařízení, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (angl. Carbon Border Adjustment Mechanism, CBAM). Jde o tzv. uhlíkové clo, tedy clo, které má být uvaleno na dovoz zboží vyráběného v zemích s nižšími standardy, pokud jde o klimatickou politiku. Jde o jeden z klíčových prvků Zeleného údělu, respektive balíčku „Fit for 55“. Nyní budou moci začít vyjednávání s Evropským parlamentem.

Téhož dne Rada stanovila své priority pro rozpočet na rok 2023.

Ve středu také Komise předložila návrh novely nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů. Podle Komise návrh směruje na zavedení přiměřenějších a účinnějších pravidel, díky nimž se sníží náklady centrálních depozitářů cenných papírů na dodržování předpisů a omezí se jejich regulační zátěž. 

V pátek (18. 3.) vydala Komise operační pokyny k uplatňování prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se zavádí dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky. (K rozhodnutí Rady o poskytnutí této formy mezinárodní ochrany  podle směrnice o dočasné ochraně viz díl 22 této řady.) 

Závěrem bych zařadil svoji odpověď na anketní otázku Newsletteru IVK „Jak ovlivní válka na Ukrajině Západ a nás?“, nad kterou jsem se tento týden zamýšlel: 

Přáli bychom si, aby střet s touto tragickou situací vrátil Západ zpátky na pevnou zem, aby jej uzdravil z jeho mentálních poruch spojených s progresivismem a zeleným třeštěním, aby jej probudil z jeho zhýčkané znuděnosti. Obávám se ale, že tomu bude přesně naopak, že problémy Západu, a zejména Evropské unie, se naopak prohloubí. Ve světle ruské agrese zde bude tendence vyzdvihovat a vychvalovat západní společenský model, a přitom ještě více než doposud přehlížet jeho chyby. Totéž platí ve vztahu k evropské integraci, respektive jejímu současnému centralistickému pojetí. Jistě zesílí snahy o omezení svobody slova. A velkým vítězem bude především Zelený úděl, který teď – v souvislosti s úsilím o odstřižení se od ruských fosilních paliv – bude prosazován s ještě větší vehemencí, a vůle stavět se mu na odpor bude slábnout.