Tento týden v EU (22)

Hlavním tématem byla i v tomto týdnu válka na Ukrajině. Všechny občanské panely na Konferenci o budoucnosti EU už přijaly svá doporučení. Komise představila vodítka ke spornému nařízení o obecném režimu podmíněnosti. 

Unijní orgány i tento týden žily válkou na Ukrajině. Z mnoha událostí můžeme upozornit na následující:

• přijetí sankcí proti dalším 26 ruským občanům a jedné akciové společnosti (sankce se tak nyní vztahují na 680 jednotlivců a 53 právnických osob) (28. 2.);
• vystoupení předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové a předsedy Evropské rady Charlese Michela v Evropském parlamentu (1. 3.);
• zákaz působení ruských médií RT– Russia Today a Sputnik v EU (2. 3.);
• vyloučení klíčových ruských bank ze systému SWIFT (2. 3.);
• přijetí nových sankcí proti Bělorusku kvůli jeho podpoře ruské invaze (2. 3.);
• zastavení spolupráce s Ruskem a Běloruskem v oblasti přeshraniční a nadnárodní spolupráce (politika sousedství) (4. 3.);
• zastavení spolupráce s Ruskem v oblasti vědy a inovací (4. 3.)
• Rada rozhodla o poskytnutí dočasné ochrany ukrajinským běžencům podle směrnice o dočasné ochraně (4. 3.); jde o krizový mechanismus, který lze použít v případech hromadného přílivu osob a jehož cílem je poskytnout okamžitou a kolektivní ochranu, aniž by bylo nutné posuzovat individuální žádosti.

Začátkem týdne byla zveřejněna doporučení, která minulý víkend přijal na svém závěrečném zasedání panel evropských občanů č. 1 v rámci Konference o budoucnosti Evropy. (Konferenci a občanským panelům se blíže věnuji v předchozích dílech a v článku Unijní demokracie naruby). Tento panel se zabývá tématy „Silnější ekonomika, sociální spravedlnost a zaměstnanost / Vzdělávání, kultura, mládež a sport / Digitální transformace“. Ostatní tři panely už svá doporučení přijaly. Završuje se tak jedna fáze konference. Doporučení panelů projedná plénum konference. Hlavním výstupem konference má být zpráva, kterou na základě návrhů pléna připraví výkonná rada složená ze zástupců Evropského parlamentu, Rady a Komise. 

Ve středu (2. 3.) Komise přijala vodítka, která objasňují, jak bude uplatňovat nařízení 2020/2092 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie. Podle toho předpisu mohou být členské státy, které podle mínění Komise a kvalifikované většiny členských států porušují zásady právního státu, sankcionovány zastavením či přiškrcením plateb z unijních fondů. Vodítka přicházejí v návaznosti na nedávný rozsudek Soudního dvora, kterým byly zamítnuty žaloby Polska a Maďarska proti dotčenému nařízení. (Spornému nařízení i rozsudku jsem se podrobněji věnoval v článku Právní stát a kulišárna s unijními fondy a v dílu 20 tohoto seriálu.)

Komise dále předložila sdělení Na cestě k zelené, digitální a odolné ekonomice: Evropský model růstu. Sdělení shrnuje základní směry nynějších hospodářských reforem v EU v čele se Zeleným údělem. Dokument má být příspěvkem Komise pro neformální zasedání Evropské rady k tématu „evropského modelu růstu“, které pořádá příští týden francouzské předsednictví.

Komise také přijala sdělení o pokynech k provádění fiskální politiky v roce 2023, který patří do oblasti koordinace hospodářské politiky členských států. Sdělení reaguje na řadu akutních problémů včetně dopadů koronavirové pandemie, nárůstu cen energií, vysoké míry inflace a války na Ukrajině. 

Ve čtvrtek (3. 3.) Rada schválila novelu směrnice o karcinogenech a mutagenech, což je právní předpis EU na ochranu zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenním a mutagenním látkám. Evropský parlament už návrh schválil v polovině února, rozhodnutím Rady se tedy završil legislativní proces. 

Téhož dne Rada přijala rozhodnutí, kterým zmocňuje Komisi vyjednávat za EU mezinárodní protipandemické smlouvu. Smlouva by se měla týkat prevence pandemií a připravenosti a reakci na ně. 

Ve čtvrtek Rada také přijala závěry o opatřeních civilní ochrany v reakci na změnu klimatu, ve kterých v vyzývá k přizpůsobení systémů civilní ochrany klimatickým změnám.

Ve čtvrtek a v pátek (3. a 4. 3.) se v Marseilles konal 9. summit regionů a měst. Diskutovalo se mimo jiné o různých otázkách souvisejících s demokratickou legitimitou EU a o doporučeních pro Konferenci o budoucnosti Evropy. V závěru byl přijat manifest „Evropa začíná v regionech, městech a obcích“.