Pojďte na slovíčko 01: Pivní lekce španělského jazyka

Všechny učebnice začínají špatně: Výslovnost, pozdravy, jak se jmenuješ, odkud jsi. Přitom první, co se toužíme naučit v cizím jazyce je jak se řekne pivo a nějakou tu nadávku.

Kdybych měla napsat učebnici španělštiny, na první stránce by byla fotka orosené sklenice piva s pořádnou pěnou, a dole by bylo velkým písmen napsáno:

CERVEZA

U piva se totiž člověk pěkně rozmluví. Líp než u nějakých cvičení se skloňováním slovesa být v přítomném čase. Navíc ve španělštině mají dvě slovesa být: ser a estar. První vyvolá úsměv na české tváři, stejně jako naše ano na té španělské. Ale taky může vést k tomu, že nový španělštinář chybně zaskloňuje „s**u na to“ ... a je po učení.

Vyslovit cerveza není jednoduché. C a z se v tomto případě ve Španělsku vyslovují podobně jako anglické „th“. První pivo si ale můžeme dát po latinskoamericku: „servesa“ a až u dalších se pokusit o španělskou výslovnost.

CER-VE-ZA ... trojslabičné slovo. Hůře zapamatovatelné než lidové, mezinárodně znějící

BIRRA

Není náhodou, že CERVEZA i BIRRA je ženského rodu:

1. je neodolatelná
2. ve srovnání s ostatními nápoji se blíží k dokonalosti
3. máte na výběr mezi brunetami a blondýnami všech odstínů
4. skoro pořád je napěněná a může způsobovat bolesti hlavy

(Radikálním feministkám se omlouvám za body 3 a 4, přirovnání byla použita z čistě didaktických důvodů.)

Teorii první-pivní lekce máme za sebou. Teď přichází na řadu cvičení:

Závěrem snad jen dvě doporučení:

1. Opakování je matka moudrosti.

2. Cvičení lze provádět i bez klobouku.