Náboženství (5)

Spravedlnost - Bůh je nanejvýš spravedlivý. Může být vůbec jako Nejvyšší bytost jiný ? Ten cit pro pojem spravedlnosti Mu musel být vlastní dávno před tím, než vznikla potřeba zabývat se řešením všeho kolem Člověka.

Místo uctíváníbmprojekt.blog.cz

Jestliže tedy Nejvyšší bytost nemůže být jiná jako spravedlivá, lze tvrdit, že neučiní nic, čím by omezila konání jiného, pokud ten někdo nemíní ohrozit Jeho záměry konané ve prospěch všech, aniž ten někdo o tom může mít ponětí. Spojíme-li pak pojem SPRAVEDLNOST s konáním Nejvyšší bytosti, dostaneme se k dosud utajované Absolutní pravdě o Životě smyslu všeho kolem nás, co nás čeká a co pro to musíme, skutečně musíme dělat.

Pod tímto poznáním se nám budou teď jevit dále popisované úchylné činy většinou podmíněné válkami a zaváděním nových pořádků poněkud jinak. Někteří lidé si kladli otázku, jak lze vysvětlit SPRAVEDLNOST řídící Bytosti peklem válek, vraždícím fanatismem ideologicky pominutých také lidí, házející živé malé děti do žhavé pece vápenky v Kremničce a miliony smazaných lidských bytostí pod Cyklonem B v továrnách a dílnách na smrt, kterým ještě dnes pár spratků se snaží dát punc neškodných pracovních táborů. Za těch cca 70 jmen alespoň Treblinka /Birkenau - Dachau - Mauthausen - Terezín. Proč musely být ničeni nevinní lidé a vůbec i ti ostatní v Oradouru, Babin Jar v Kijevě, v Lidicích, Ploštině, Tokajíku ?  A proč Katyň, Srebrenica, sultánových tisíce copů i s hlavami a ve jménu nesmyslného čeho hubení jakýchkoliv etnik kdykoli ve všech obývaných světadílech ?

Ale nedivte se že skutečně mnozí z lidí začali pochybovat o spravedlnosti vůbec. Ve své bolesti si neuvědomili, že zodpovězení té hlavní otázky, proč Bůh  dopouští takové hrůzy, takové zločiny lidí proti lidem skutečně a zásadně nepatří Bohu, nýbrž především - těm lidem. Kdyby za ně kdokoliv všechno, zejména to nepříjemné udělal, k čemu pak by měli ten darovaný rozum a jakou kvalitu by vlastně mělo lidské zrání ? A  ty ztráty životů, vědomé ničení nevinných jinými ? Ta vyšší SPRAVEDLNOST neopouští - nikoho a někdy koná bleskově - je-li v dosahu, ale běžně to trvá déle, když činy stojí za zásah. Vypadá to tak, že funkční řídící Centrum při dvojnásobných rychlostech světla (spojení), by nemuselo být dále jako 7 našich světelných  let !

Pochopili jste, kde můžeme hledat smysl odpovědí na ta proč, klobouk dolů, nejsme sami. Tušená pravda již existuje 2000 let, jen dosud byla zastírána a snad vedena jiným směrem : Člověk je bytost nesmrtelná a pobyt na Zemi je dlouhou zkouškou, učením - zráním, odčiněním chyb, přestupní stanicí, prostě očistcem !

Spravedlnost  tedy je, být musí, ale má své  zákony naplňované v souladu se záměry Vývoje Světů, Nehmotného i Hmotného -Vesmíru. No a existuje-li Nejvyšší bytost podle podmínek nehmotného zrání již nejméně 17 000 miliard let, mělo by vůbec smysl, při dávném poznání funkce zla, aby nebyla skutečné nanejvýš spravedlivá a neudělala všechno pro fungování té spravedlnosti i v nás - lidech. Nedivme se potom, že na to jeden, ba ani 100, našich životů někdy stačit nemůže..

Nejvyšší bytost všech světových náboženství je bytost Nehmotného světa, která vytvořila tento Svět a v něm nás - lidi.

Nejvyšší bytost Nehmotného světa je Bytost, která dostala důvěru své generace řídit vytvoření Vesmíru a sama pro něj měla schopnost učinit nejvíce.

JEŽÍŠ KRISTUS

Osoba Ježíše Krista patří beze sporu mezi největší velikány lidstva proto, že jako první člověk pochopil do důsledků, že je synem, neboli dílem svého Tvůrce a jako takový je bytostí nesmrtelnou s určitým posláním mezi lidmi na Zemi a tím i pro Svět.

Ježíš Kristus se narodil pravděpodobně 11. listopadu 4 roky před našim letopočtem (Betlém - Palestina, Halleyova kometa, Pastýři vracející se před Zimou do chráněných objektů, Kumrán 6 týdnů před Slunovratem) v rodině tesaře Josefa. Jeho matka se jmenovala Marie a v době jeho narození mohla mít 17 let. V rodině bylo více dětí, snad 7. Zemřel 19. března roku 29 NL ve věku 33 let.

Na svou dobu byl vzdělaným člověkem,  uměl číst i psát a měl vynikající paměť a schopnost vyjadřovat  své myšlenky. Již ve 12 letech se aktivně účastňoval diskuzí i o veřejných věcech; a  svými názory - myšlenkami seznamoval i udivoval nejdříve své blízké a své přátele a pak všechny, kteří mu přišli naslouchat. Svými projevy - přednáškami i jinými zvláštními - obdivuhodnými - i dnes zázračnými schopnostmi dovedl zaujmout  a je jen škoda, že čas pro starosti o denní živobytí, vlastní i jeho doprovodu nedovolily, aby si činil zápisky  svých myšlenek a přednesů. K uceleným zápisům došlo až podstatně později ze záznamů jeho učedníků z jejich předávaných pamětí a pamětí zapisovatelů za 100 až 300 let. (Egypt)

Ježíš Kristus ve svých projevech zdůrazňoval, že z násilí a jiného zlého konání nic dobrého vzejít nemůže, že nenávist proti člověku spíše užírá toho, kdo nenávidí než toho, kdo je nenáviděn, a že nikdo neuteče před svým svědomím nebo před konečným účtováním za dobré i zlé, co stačil vykonat v pozemském životě.

Sekty

Každé náboženství má  svou věrouku - Kodex víry představující souhrn poznaných a tušených pravd a jejich výklad s pravidly, podle kterých by se vyznavači těchto pravd v životě měli řídit. Společenským reprezentantem těchto věřících jsou církve, jejichž představitelé dbají především o prospěch své církve.

Sekty bývají vytvářeny obvykle jednotlivými osobami nebo skupinami několika osob  na základě objevení, definování nebo hlubšího poznání jedné, vyjímečně několika pravd, kterým je věnována zvýšená dříve i nátlaková, dnes více mediální publicita. Hlavní prospěch ze získávání členů, jejich práce a i majetku má obvykle představitel Sekty, případně i několik osob okolo něho.

Skoro všechny Sekty časem přejímají i z několika náboženství určitá pravidla své existence a vytváří si svůj životní řád i jako uzavřená polovojenská organizace, slepě poslouchající svého Osvíceného.

Církve (?)

Někdy příště...