Jsem naštvaný, že jsem naštvaný…
Vůči sobě tak, že zničím svoje tělo tak, že se fyzicky vyčerpám, až už nemohu. Nebo tak, že se doslova přežeru, také tak že už dál nemohu. Možná pro moje tělesné zdraví naštěstí tak, že jím hlavně ovoce nebo zeleninu. Dokážu na posezení sníst několik kil ovoce, litr zavařeniny jen tak, hlávku zelí, spoustu mrkví. Chutná mi to, ale hlavně asi jde o ten pocit chroupání mezi zuby a polykání. A pak to, že po takové porci se zákonitě vypne hlava. Začne trávit a tak se už na tak intenzivní naštvání není prostor.
Jsem naštvaný na svoje naštvání se. Možná se to trochu podobá panické poruše. Ta je o úzkosti a člověk má úzkost z toho, že přijde úzkost. Podobně jako chronická deprese vlastně znamená, že mám depresi z toho, že přijde deprese. Vlastně pak už ani úzkost a depresi nepotřebuji, stačí mi úzkost z úzkosti a deprese z deprese. Ona to ale vůbec není žádná sranda, člověk v tu chvíli ztrácí zábrany, protože jde o přežití a ztrácí se hranice toho, co je reálné a co ne.
Jsem už předem naštvaný z toho, že zase budu naštvaný, když dělám určitou činnost. U mě jde jednoznačně o to, že dělám to, co druzí po mě chtějí, ale přitom mě za to neocení. Něco ve stylu – no to už jsi měl udělat dávno. A když to pak udělám, tak místo uznání mého úsilí přijde jen „no konečně, to ti to trvalo“. Jít do takovéto činnosti je tedy pro mě zničující. Dopředu vím, jak to dopadne a tak když se konečně naštvu, tak moje vnitřní očekávání se naplní a já vlastně jsem rád, že mohu být naštvaný, splnilo se mi, co jsem očekával.
Trochu možná pomáhá to, že jsem to vypsal, sdělil hlavně sám sobě. Už je to na papíře, je to uchopitelnější. Snad. Chtěl bych být optimističtější. Vnitřně pořád cítím, že jsem naštvaný z toho, že mě zase něco naštve. A vím už, co to bude.
Je to takový bezvýchodný kruh. Naštvání, naštvání z naštvání a nějaký útěk někam jinam. Tak, aby to naštvání nebylo zničující, abych dokázal přežít. Jak z toho?
Ludek Bouska
Jsem šťastný, že jsem naštvaný
Napsal jsem před pár dny, že jsem šťastný, že jsem šťastný a ještě před tím, že jsem naštvaný, že jsem naštvaný. A teď jsem zažil něco, co mě nadchlo - byl jsem šťastný, že jsem byl naštvaný!
Ludek Bouska
Jsem šťastný, že jsem šťastný
Štěstí je pro nás každého žádaný stav. Chceme mít alespoň trochu štěstí, prý taková „muška jen zlatá“ znamená štěstí. Štěstí také přeje připraveným, ale pak se také řekne, že štěstí nepřichází dvakrát, ale neštěstí nepřichází samo
Ludek Bouska
Vánoční stromek a úplně zdarma!
Máte rádi vánoční atmosféru se stromkem? A je vám líto krásných stromků, které musely být uříznuty kvůli Vánocům? A taky chcete ušetřit a nestát ve frontě na stromek?
Ludek Bouska
Fandíme hokeji - každý jinak
Kamarád včera sehnal lístky na semifinále s Finskem. Na poslední chvíli, za sedmičku. Já jsem se dostal domů stejně až po deváté, ve chvíli, kdy to bylo 3:3. Zapneme televizi? Žena nechtěla ..
Ludek Bouska
Probuď svého autokouče!
Některé věci jsou těžké jen proto, že si na ně netroufneme - Jan Werich psal ze své zkušenosti. Znal svoje limity a svůj výrok prohlásil ve velké vnitřní pokoře člověka, který toho hodně prožil. Pozitivního i negativního.
Další články autora |
Novinky na iDNES Premium: Každý den rozdáváme bazény za 100 tisíc Kč
Léto je v plném proudu, teploty pravidelně stoupají nad 30 stupňů a schladit se ve vodě je jistě...
Můj syn Xavier zemřel, říká Musk o transgender dceři. A chce zničit „virus woke“
Miliardář Elon Musk tvrdí, že byl podveden, když dovolil svému synovi stát se transgender ženou. V...
IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě
Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...
Sto tun obilí za hodinu. Na Hané mají výjimečný kombajn, jeden z patnácti na světě
Až sto tun obilí dokáže za hodinu sklidit nový kombajn CR11 firmy New Holland, který vyjel do...
VIDEO: Kapitán výletní lodi v Řecku spláchl vlnou turisty na pláži. Vyšetřují ho
Nevyžádané dobrodružství na jinak poklidné dovolené zažili v sobotu turisté na pláži Agios Stefanos...
Zahájení na lodích a v kapkách deště. Olympiádu zažehli Riner a Pérecová
Zahájení, které nemá obdoby. Poprvé v historii se slavnostní ceremoniál přesunul mimo stadion....
Rozvojové země se topí v rekordních dluzích, odnášejí to nejchudší, říká studie
Většina států po celém světě dlouhodobě bojuje s vysokými dluhy. V případě rozvojových států ale...
Pověst jejich zmrzliny překročila hranice. Vsadili na řemeslnou výrobu
Za tři dekády se z malé cukrárny na konci světa stalo zmrzlinářské impérium Adria Gold. Vyrábí...
Prsty už slábnou, hlásí Petr Janda. Na pódiu chce ale zůstat až do konce
Letošní červencová party na zahradě Petra Jandy se nesla v havajském duchu. A její nejzářivější...
- Počet článků 78
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 971x
Pracuji s lidmi na změně. Změnit něco potřebujeme každý. A většině z nás se to nedaří. Změna je život! To víme, ale i změna typu jo-jo efektu patří k životu. Chceme se změnit a zůstáváme stále stejní... Pojďte si hrát!
Mám stránky 333coaching.cz.
Nechci psát rady pro druhé, ale to, co vychází z mé osobní zkušenosti. Co jsem prožil a zakusil na sobě. Jen to má sílu, to funguje. Pokud to nepomůže mě samotnému, nemám právo to nabízet druhým.
Přečetl jsem spoustu dobře míněných příruček. Málokdy za nimi ale byl osobní prožitek autora. Pisatelé píší proto, aby psali ne aby sdělovali, co prožili.
Psaní je pro mně nacházením sama sebe. Ta slova jsou moje myšlenky a tím kousek mě samotného. Možná by šlo podobně jako při detekci krve podle slov určit DNA autora. To, co píšu je moje DNA. Asi tam bude i spousta chyb. Nejsem dokonalý. Některé věty bych možná znovu nenapsal. Měním se. Snažím se o osobní růst, i když je to někdy těžké. Možná bych taky za všechny svoje názory nedal ruku do ohně. Nejsem neomylný.
Stává se mi, že mě reakce čtenářů dovedou k jinému uvažování. Třeba to zabolí, ale pomáhá mi to. Moc mi ta zpětná vazba pomáhá. Díky za ní.