Ing.
Václav Klaus, CSc. před časem v rozhovoru pro Hospodářské noviny pronesl
několik pozoruhodných názorů. Zejména se proslavil výrokem „Žádné
ničení planety nevidím, nikdy v životě jsem neviděl a nemyslím, že nějaký vážný
a rozumný člověk by to mohl říci.“. Pojďme se na tuto myšlenku podívat
podrobněji.
Aby byl tento článek objektivní, přináším celé vyjádření Václava Klause, jak jsem je získal na jeho oficiální stránce (pro celý rozhovor klikněte ZDE.).
HN: Neexistuje dost empirických důkazů a vlastníma očima viděných skutečností, že člověk planetu ničí a škodí sám sobě?
To je takový nesmysl, že snad větší jsem ještě neslyšel.
HN: Nevěříte, že si ničíme svoji planetu?
Budu dělat, že jsem to vůbec neslyšel. To může říkat snad jen pan Al Gore, normální člověk těžko. Žádné ničení planety nevidím, nikdy v životě jsem neviděl a nemyslím, že nějaký vážný a rozumný člověk by to mohl říci. Vy zastupujete ekonomický tisk, tak předpokládám jistou ekonomickou erudici. Na to vám odpoví ta moje knížka. Ale například víme, že existuje obrovská vazba mezi ohledem na přírodu a vyspělostí a bohatstvím lidské společnosti. Je evidentní, že čím chudší lidská společnost je, tím brutálněji se k přírodě chová, čím vyspělejší, tak to platí opačně. Zrovna tak platí, že jsou společenská uspořádání, která likvidací třeba soukromého vlastnictví a podobně ničí přírodu daleko více, než společenství svobodnější. To jsou dlouhodobé tendence a vedou jednoznačně k tomu, že příroda dnes 8. února je ochraňovaná neskonale více než osmého února před deseti, padesáti, sto lety. Jak je tedy možné vyslovit tu větu, kterou jste vyslovil? V bezvědomí? Nebo jako provokaci? Že bych byl tak naivní a nechal se vyprovokovat k těmto odpovědím? Spíš myslím, co na srdci, to na jazyku, je to prostě váš názor.
Ve své knize Modrá, nikoli zelená planeta ing. Klaus říká (s. 118): Musí být analyzovány jednotlivé věty a co z nich plyne. Lidé to často nedělají. Dovoluji si tedy býti čestnou výjimkou a pokusím se analyzovat těch pár Klausových vět, které mě zaujaly. Pojďme na to.
Předně je potřeba vyjádřit se k významu otázky, která je položena dosti jasně. De facto směřuje k tomu, že člověk jako biologický druh svým chováním na planetě natolik poškozuje životní prostředí, že to má, nebo brzy může mít, globální (celoplanetární) dopad, což v důsledku škodí či bude škodit člověku samotnému. Pojem „ničení“ v obecném slova smyslu znamená přímé či nepřímé přetváření nějakého stavu ve stav jiný, který však již není schopen plnit původní funkce. Je to jednoduché: pokud plastovému autíčku urveme všechna kola, stává se poškozeným a neplní svou původní funkci autíčka – je zničené. S přírodou je to podobné. Máme např. řeku, ze které bereme pitnou vodu, lovíme v ní ryby a chodíme se k ní koupat. Pokud do ní budeme vypouštět toxické odpady, voda v ní bude k pití nezpůsobilá, ryby vymřou a koupání bude ohrožovat naše zdraví – řeka bude zničená.
Ing. Klaus se vyjadřuje k myšlence, že člověk svojí vlastní činností přírodu „ničí“ a tím škodí sám sobě. Říká k tomu, že je to úplný nesmysl, že snad větší ještě neslyšel (všimněte si, že se vyjadřuje poněkud expresivně). Dále říká: Žádné ničení planety nevidím, nikdy v životě jsem neviděl a nemyslím, že nějaký vážný a rozumný člověk by to mohl říci.
Je třeba poznamenat, že se ing. Klaus vyjádřil v kontextu globálního ekosystému, ve svém vyjádření nepopřel ničení přírody, resp. jeho názor na tuto věc z jeho odpovědi nevyplývá – vyjádřil ke k „ničení planety“. Opravdu se člověk jako biologický druh chová zodpovědně ke svému životnímu prostředí, opravdu jej globálně nepoškozuje a neškodí tím sám sobě?
Člověk životní prostředí mění po celém světě. Je evidentní, že ho velmi často a dosti brutálně přetváří a změny, které způsobuje, jsou negativní a v důsledku člověku škodí. Pokusíme si trochu zasurfovat po internetu a podíváme se, jak to vlastně na Zemi vypadá. Co všechno člověk dokáže?
Velkoplošné kácení deštných pralesů... Každým dnem z celého světa mizí rozsáhlá území přirozených lesů, které jsou považovány za "plíce planety", jsou domovem celé řady organismů a v neposlední řadě rostou na územích, která po tisíce let obývají původní obyvatelé - domorodci, kteří jsou bezohledně vyvražďováni, v lepším (anebo horším) případě civilizováni, pokřtěni atp. Bojovníci za lidská práva tuto genocidu nevidí a Indiáni mají holt smůlu, že nejsou ani Romové, ani Židé. Takto odlesněná území jsou často nenávratně zničena, protože lateritický půdní profil znemožňuje udržení tenké organické vrstvy půdy a země se časem mění v nehostinnou pustinu.
Rozsáhlé plochy mrtvých lesů byly způsobeny také kyselými dešti. Tyto lesy byly zničeny a po dlouhou dobu nebudou plnit své funkce tak, jak by nám to vyhovovalo. Kyselé deště, přestože představovaly spíše regionální problém, přispěly k celkovému poklesu kvality lesů na planetě. Vínikem byl opět člověk...
Z globálního hlediska lze říci, že kvůli činnosti člověka se dlouhodobě do životního prostředí dostává celá řada nebezpečných látek. Působení těchto chemikálií, které unikají při haváriích (např. tankerů, chemických továren), či jsou jinak vypouštěny do přírody, znehodnocují celou řadu lokálních i regionálních ekosystémů. Na pláži oblemcané ropou se nedá koupat ani rybařit... Kromě toho je působení některých látek globálně smrtonosné pro celou řadu živočichů - např. v případě DDT, kterým je zamořena celá planeta. Komu to prospívá?
Ozonová vrstva planety Země nás chrání před škodlivým UV zářením z vesmíru. Nepoškozujeme ji náhodou my lidé? A nepředstavovala by její případná destrukce vážné celoplanetární ohrožení?
Kdybyste chtěli svým dětem ukázat alku velkou, tak to už můžete leda v muzeu, kde ji mají vycpanou. Alky velké byly totiž vyhubeny. V současné době dochází k velkému vymírání druhů zejména kvůli devastaci ekostystémů, kde tyto druhy žijí. Vymírání je pochopitelně přirozenou součástí evoluce, ale tady jde o organizovanou likvidaci něčeho, co lze potencionálně využít. Amazonský deštný prales může být zdrojem velkého množství biologických druhů s unikátními biochemickými vlastnosti využitelnými např. v lékařství nebo jiných oborech. Proč se jich zbavovat, komu to prospívá?
Nemohu si pomoci, ale myslím si, že člověk planetu skutečně ničí, že ji poškozuje a že si tím (metaforicky) podřezává větev, na které sedí. Pan ing. Klaus tvrdí, že žádné ničení planety neviděl a ani nevidí. Na tom není nic špatného, protože fakt, že pan Klaus nebo jeho tajemník pro věci politické něco neviděli, o ničem nevypovídá. Mohl bych z fleku jmenovat tisíce věcí, které nikdy neviděli, ba dokonce ani netušili, že existují. Nemám ponětí, proč pan ing. Klaus neví o ničem z toho, co jsem zde vyjmenoval, asi to přes kouřová skla jeho zahraniční limuzíny není vidět (přestože nedrncá). Ono je potřeba se na svět dívat nejenom ze sjezdovek, golfových hřišť a z antuky.
Z vyjádření ing. Klause však vyplývá i něco jiného. Vzhledem k tomu, že já něco jako ničení planety vidím (ono těch příkladů by se dalo najít víc), znamená to, že podle ing. Klause nejsem vážný a rozumný člověk. Ponechávám na čtenářích, aby si udělali názor na to, kdo je v tomto ohledu větší blbec - jestli já, nebo ing. Klaus.
Protože názory ing. Klause na problematiku životního prostředí jsou velmi pozoruhodné, budu se jim věnovat na stránkách svého blogu podrobně. Diskutujícím připomínám, že jsem ani náznakem nezmínil problematiku globálního oteplování, a tak je tímto žádám, aby se v diskusi komentářů na toto téma zdrželi, neboť vůbec nebylo předmětem článku. Ilustrační fotografie použité pro článek byly využity z různých internetových zdrojů vyhledaných přes server Google.
