Klementýn Bída jde do vězení na Borech!

Původní český komiksový anti-hrdina nalezl předlohu ve skutečném muži, který se narodil v Čechách někdy během První republiky a nakonec se stal automobilovým závodníkem ve Velké Británii. Byl dokonce vítězem Velkého okruhu, ale právě tam jednoho dne patrně nešťastně uhořel. Byl velmi noblesní a měl dobré vychování. (15)

Čtete další pokračování jeho dobrodružství a poslední dopisy odhalující jeho nedávnou minulost ještě před komiksem.

2007-12-16

Proč jen jsem pořád tak sám. Dnes po práci se ženy rozešly do svých teplých domovů, cestou si povídaly, smály se a já brouzdal za nimi, osamocen. Jsem naprosto sám. Každý den se teď uprostřed noci vracím do tmy sklepení, kde sečkám dne a hřejivého slunce. Dnes opět nevyšlo. Stejně tak mi nevychází můj život. Nevím, čím to je. Jsem asi jiný než ostatní, jiný než většina, jiný...

2007-12-24

Už nemohu dál. Končím. Nechci už ani nic psát. Nechci Vám dále komplikovati život tím mým. Toto je poslední dopis, který Vám Hano píši. Dopis na rozloučenou, jak se říkává. Tupý, bezvýchodný, prokřehlý a marný. Tak jako můj život v posledku. Je mi tak smutno, že už více nelze snést. Je mi tak pusto, že už více nelze vydržet. Je mi zášťno, nevraživo a křivdno. Je mi všechno nemilo a nic milo. Končím. Nepatřím sem. Nikdy jsem se neměl vracet. Teď se vrátím tam, kde jsem měl zůstat. V krajině věčných snů a nehybna, kde i sokol na nebi je volnější byť ukotven v sekundě s peřím propnutým. Mířím tam, kde nikdo z vás není. Vracím se tam. Sbohem.

(Když jsem tohle dostala, vyhledala jsem ho v Široké ulici. Moji pomoc ale hrdě odmítl a dál zůstal ve sklepě. Z práce ho prý vyhodili, že je příliš pomalý a páchne. Nějak to nezvládl. Snad se mu to nepodaří, co má v úmyslu. Ale nevím, teď už je opravdu na konci. Po Novém roce se již neozval. Poslední dopis jsem napsala sama. Aby příběh byl tak nějak završen.)

2008-01-03

Prázdná kóje?

Byla jsem tam dnes. Ve sklepení, kde Klemík poslední dny přebýval. Nedalo mi to. Byla jsem přeci jen jediná, kdo mu mohl pomoci. A když jsem byla jediná, kdo mohl pomoci, tak jsem prostě musela. Nechtělo se mi tam, ale jeho poslední dopis mě k tomu donutil.

Kóje byla prázdná.

Na zemi se povaloval zažloutlý papír, na kterém mi donášel vzkazy. V koutě byl slamník a na něm pár smradlavých hadrů. Tam asi spal. Bylo to drásavě smutné, vidět to místo. Útulek člověka s prázdnou kapsou, ale s čistým srdcem. Je pryč. Nebudu po něm víc pátrat. Možná se někdy, někde, opět objeví. A v plné síle.

(A tak započala cesta ke vzkříšení tohoto ne-hrdiny s čistým srdcem jako bílý list lilie a bohatým životním osudem. Tak vznikl komiks "Klementýn Bída".)