Ona není zlá. Je vlastně jen nešťastná (erotické)

Milovala, ale on ji zradil. Nikdy nezapomene! Co nosí v srdci, nikdo nespálí! Jeden jediný pohled stačí. Ten neskutečně krutý pohled

"Medy, miluju tě." Vzal ji do náruče a láskyplně objal. Ach, cítila se tak v bezpečí. V jeho silné náruči. Ruce ji tiskly a ona se rozplývala blahem. Milovala ho.

Uměl to s ní. Už byla odhodlaná, že mu věnuje svůj věneček, že on je ten pravý. S ním chce zůstat na celý život. Byl tak něžný. Jeho ruce putovaly po jejím malém, takřka dětském těle k místu určení. Když ji rozevřel stehna a vnořil se do nich celým svým mužstvím, jakoby pochopila o čem život je. Jeho polibky, hra jazykem, prsty a nakonec tak neskutečné vyvrcholení. Bylo to překrásné. Milovala ho. Tak silně se zamilovala, neznala takový pocit, dokud ji neukázal krásu sexu.

Chtěla ho!

Chtěla s ním žít, i umřít!

Chtěla ho vlastnit!

Chtěla ho milovat! 

Chtěla ho zabít! 

Milovala ho a nenáviděla zároveň, nakonec ho nechala jít.

Začala žít v odloučení, v samotě...

***

"Otevři oči." Láká mě. Nesmím, vím to. Bože, to je tak skvělé. Proč jsem vlastně přišel? Ona teď klečí u mých nohou a saje mne. Neskutečně zkušeně, neskutečně citlivě. Nechápu, jak o ní někdo může říct, že je to krvelačná bestie. Její jazyk je tak hbitý a zoubky tak něžné. Proboha, nemůžu to vydržet. Chci ji vidět.

"Ach, jsi tak velký." Slastně vrní. Prsty mi drtí zadek. Ostražitost se pomalu vytrácí, pouštím z rukou meč i štít, zařinčí a padají k zemi. Ona je odstrčí stranou a dál pokračuje. Osahávám její obličej. Vnímám drobný nosík a do široka otevřené rty, višňová ústa! Toužím ji políbit. Toužím se do ní celý ponořit, věřím, že právě orgasmus ji přivede na správnou cestu. Hrabu v jejích vlasech. Vlasech? Nevím, co to je, ale vlasy jakoby se hýbaly a proplétaly se mezi mými prsty. Uši tak maličké a tvrdé a dlouhý štíhlý krk. Rukama zajíždím do drážky mezi prsy.

Nohy se mi podlomily a pomalu klesám na zem k ní. Automaticky rozvazuju šněrování na boku mého oblečení, ležím tu nahý a oddávám se jí. Oči stále pevně zavřené. Chci ji vidět. Chci vidět, jak vypadá zlo. Bojím se ale otevřít oči, co když je to pravda a všechny sochy kolem jsou její výtvor. Moje ruce i můj penis ale říkají něco jiného. Takovou slast přece nemůže způsobovat zlo. Je tak dokonalá. Cítím její malé drobné tělo, jak se prohýbá a nastavuje se mi. Zakláním hlavu a hlasitě vzdychnu. Nedá se to vydržet.

"Chceš víc?" Neskutečné! Bože! Toužím po ní!

Strach mi nedovoluje otevřít oči. Mám je sevřené vší silou, zuby skousnuté. Nahmatávám její prsa. Ó, tak velká a těžká! Tak krásné a pohupující se velké balony. Pas štíhlý a boky, sakra tu musel modelovat Bůh sám. Dotýkám se jí s přicházející tmou, kterou vnímám. Najednou vstává. Splete nám prsty a někam mě vede. Narážím na různé překážky, ale jdu za ní jako voleček na porážku. Ano jsem v její moci, udělám vše, co bude chtít.

Skláním hlavu k zemi a pomalu pootvírám oči. Nemá žádný ocas, ani drápy, je to drobná, krásná žena a já ji chci. Nemůže být tak nebezpečná, jak se o ní říká. Slyšel jsem báchorky, že se mstí, protože má zlomené srdce. Tak něžně mi svírá ruku. Je jemná a slaďoučká. Voní jako jaro v lese, její tělo je nádherné.

"Lehni si." Pevně opět sevřu oči. Uvěmoduju si, že stojím u postele. Ulehám a ona si obkročmo nasedá.

"OCH," věřím každému jejímu vzdechu. Líbí se jí to. Sklání se ke mě a líbá mne. Ano višně! Líbá mne jako správná milenka. Jazyk si pohrává se rty i zuby, saje spodní ret. Nutí mě, abych se jí dotýkal po celém těle. Tak hebká kůže.

"Miluju tě." Zašeptá mi do ucha. Co mám dělat? Pustím se do toho.

"Lásko, takhle to chceš?" Zeptá se a já jen lapám po dechu.

"Ano, ano, ano." Už skoro křičím. Jsem před vyvrcholením. Najednou sesedne. Je to perfektně načasované, očekávám její rty. Čekám, ale nic se neděje. Oči stále pevně sevřené, rukama hmatám a nic. Kde je?

"Miláčku?" Zavolám.

"Jsem tu!" Ozývá se přímo u mého ucha. Chci ji přitisknout a políbit, ale vysmeká se. Je to tak mučivé. Postel se pohupuje, cítím, že se posadila vedle mě. Cítím ve vzduchu všechna varovná znamení, její tělo se otírá o mé a já pomalu ztrácím pevnost. To čekání je nesnesitelné.

Zvědavost vyhrává. Moje oči se nepatrně pootevřou a já vidím rozmazanou nádheru. Klečí vedle mého těla, zcela nahá, alabastrová kůže svítí do setmění, útlý pas a široké boky, houpající se prsa. Rozkoukávám se. Nádherné nohy a ty kotníky! Zadek jako vytesaný od umělce. Lopatky vystouplé a ramena božsky tvarovaná. Její dlouhý štíhlý krk schovaný v záplavě černých, vlnitých, hustých vlasů, brada tak vzdorovitá, plné rty a bělostné zuby. Nosík je opravdu roztomile špičatý a její nebezpečné černě lemované, velké, do široka otevřené, zářivě zelené... (oči...)

***

"Troubo!" Uchechtla se Medúza.

"Ano, chlapečku, nikdy to žádný nevydrží." Vstala z lůžka. Utřela si pusu a prohlédla si své nové dílo. Dokonalé. Postavení penisu je v přesně takové poloze jako potřebovala. Kdykoliv bude chtít, udělá si dobře. Ty staré a oprýskané sochy ji už moc nebavily, chtěla novou polohu, nové maso. Tahle socha ji bude zase chvilku bavit, než přijde další odvážlivec pokoušet své štěstí...

*************

Ta Medúza byla ale potvora, počkejte si jednou bude i pokračování.... Příští týden bude něco z banky, přijďte si přečíst (8.11.) :)

**************