Ondřej Liška podporuje svobodu slova –stejně jako Goebbels a Stalin

Ondřej Liška a jeho Strana zelených se statečně postavili za svobodu projevu. Na obranu řidiče Smetany přišli s akcí Tykadlový den, k níž Liška s dvěma spolupracovníky napsal prohlášení, v němž se uvádí mimo jiné toto:

„Přejeme si politiky a soudce, kteří dokážou odlišit podstatné od nepodstatného a kteří ctí svobodu projevu, byť může být vyjadřována kontroverzním způsobem.“

Zní to moc dobře. Zatím se zdálo, že toto téma zelené příliš nezajímá, takže je to krok správným směrem. Jenomže to má jeden háček.

Ondřej Liška totiž nedlouho předtím podal trestní oznámení na novináře Adama Bartoše, který na svém blogu zveřejnil nepříliš lichotivou recenzi nového časopisu Kraus. Ponechme teď stranou, že je Bartošův text dost pitomý a mně osobně není vůbec jasné, čeho takovými články chce dosáhnout. Podívejme se raději, co o tomto svém trestním oznámení předseda Strany zelených napsal:

„Svoboda slova je jedna věc, ale hlásání otevřeného antisemitismu je věc druhá. Lidé za to v civilizované, kulturní zemi, jako je ta naše, (…) musí nést následky. Tak jsem se sebral a napsal jsem to trestní oznámení, protože tohle je nehoráznost.“

Jinými slovy: Svoboda projevu ano, svoboda psát nehoráznosti ne. Prosím? To myslíte vážně, pane Liško? Musím zde parafrázovat slova významného amerického lingvisty a levicového myslitele Noama Chomského: I Goebbels a Stalin podporovali svobodu projevu. Ale jen pro názory, s nimiž souhlasili. Být pro svobodu projevu znamená hájit svobodu pro názory, s nimiž nesouhlasím, které se mi hnusí a jež považuji za nehoráznosti. Pokud tuto svobodu nehájím, nectím pro svobodu projevu.

Stejně jako Goebbels, Stalin a Ondřej Liška.