osobní odpovědnost pacienta za proplacení zdravotní péče.

A jak si to představujete?

Jde o základní klíč skutečné reformy a jde o naplnění přirozených vztahů.

Pokud se pacient hodlá účastnit na kvalitní medicíně, musí být osobně odpovědný za proplacení zdravotní péče. Protože na to nemá, potřebuje skutečnou zdravotní pojišťovnu, která bude ekonomicky garantovat jeho vztah k lékařům. Pacient nepotřebuje žádnou současnou redistributorku našich zdravotních daní, která nemá potřebu úsporně hospodařit s penězi na naše zdraví, protože má předem určené výdaje i příjmy našimi politiky v úhradové vyhlášce. 

Současné "pojišťovny" nemají smlouvy s pojištěnci na optimální zdravotní péči, ale mají smlouvy s poskytovateli na omezování optimální zdravotní péče. To přece pochopí každý, že něco není v pořádku! Pacient není omezován v konzumaci zdravotní péče, protože jeho nadměrné požadavky neplatí ani pacient, ani pojišťovna, ani stát, ale ošetřující personál formou pokut za dobře vykonanou práci eufemisticky nazývaných "regulační mechanismy". Tak dochází k podfinancování a jen částečnému proplácení zdravotní péče, které je do budoucna neudržitelné. A odnesou to ti nejchudší! 

Proto mám strach, že spějeme do toho nejhoršího systému zdravotnictví, který se podobá zdravotnictví v USA. Pokladenský systém financování není možný, protože na něj nemáme nikdo. Socialistický systém veřejnoprávního pseudopojištění se brzy vyčerpá též. Proto skutečná reforma zdravotnictví postavená na přirozených vztazích, občanské svobodě, která je doopravdy vstřícná k lékařům i pacientům, musí z pokladenského systému vycházet, ale musí být nastavena tak, aby odpovídala možnostem běžného českého občana. Pojištění musí být povinné a pojišťovací produkty musí být na podkladě legislativy nastaveny v solidaritě mezi zdravými a nemocnými (což v USA chybí!) a mezi chudými a bohatými.

Bez osobní odpovědnosti pacienta za proplacení zdravotní péče nebude osobní odpovědnost za zdraví, nebude úspornost systému v zájmu dostatku peněz na nejdražší nemoci (na které již dnes nejsou peníze!)...

Kdy bylo vlastne v CR kvalitni zdravotnictvi???

Za komunistů bylo zdravotnictví omezeno penězi více než dnes, ale pro jeho dnešní socialistický charakter se jeho omezení stupňuje. Vztahy mezi lékaři byly více kolegiální než dnes. Zaplaceni naši lékaři byli stejně uboze jako dnes. Ale to neznamená, že bychom neměli usilovat o lepší zdravotnictví, o jeho kvalitu a dostupnost, kteréžto jsou v příkrém rozporu s požadavkem sociálních demokratů na zdravotnictví zadarmo!

Pane Simku, jsem s vami. Dokud cesky obcan nebude mit nutnost aspon videt co vse stoji (myslim socialni programy), nebude se niceho dozadovat. Je zde maly hacek. Zadna strana, jak presne pise pan Machacek prede mnou, ten pozadavek neudela. Budte clenem jakekoliv strany, od Piratu az po Ano (mate vyber z asi 170 stran nebo seskupeni), a prosazujte vasi myslenku. Preji vam mnoho stesti v dosazeni uspechu.

Ono není problémem, zda prosazuji tuto myšlenku s úspěchem nebo bez úspěchu. Bez splnění těchto podmínek dojde k zákonitému krachu financování zdravotnictví, ke kterému máme nakročeno.

Nepochybně máte v mnohém pravdu, ale váš závěr se v aktuálních podmínkách stává pouze hraběcí radou.

Není strana, jak jste naprosto správně napsal, která by jen opravdu chtěla provádět potřebnou reformu zdravotnictví.

A je téměř jisté, že pokud to nějaká strana dá do svého volebního programu, bude se starat o jiné oblasti a do zdravotnictví raději šťourat nebude.

Podle mne je asi jediným východiskem odezva občanů na chování politiků a to od forem jemných až po důraznější. A tlak na jejich partaje, aby konečně jednaly v zájmu voličů.

Dokud totiž nebude výrazněji znát nespokojenost občanů, tak budou dále žít se svou dosavadní zkušeností, že mohou dělat co chtějí a ono jim to projde.

Bohužel, trpící pacient je takovou ovcí, že půjde raději v tichosti na porážku, než by byl ochoten svobodně prosazovat cokoliv pozitivního. Toto tedy není cestou. Je mi líto pacientů, kteří bezvýsledně obíhají mezi lékaři. Spějeme do toho nejhoršího systému zdravotnictví na světě, co existuje. A příčinami jsou především klientelismu a korupce, pasivita úředníků VZP a na ministerstvu, protože lékaři místo práce s pacienty za ně suplují úřednické práce, které by měly být věcí pojišťoven. Dostat od pojišťoven odpovídající odměny je nadlidský výkon, který vyžaduje takové úsilí, že pak není sil na zdravotní péči. Většina lékařů se však spokojí s částečnými platbami a dávají přednost pacientům před zaplacením. Jen lékař, který má zpola naplněnou praxi, stihne obojí. Ale pak si stejně nevydělá na provoz. To je neřešitelné v současných podmínkách.