Empiricky usuzuji, že není dobré zobecňovat, agresoři jsou různí, často ale v takových vztazích pozoruji stejnou podvědomou vazbu, že jeden chce být tyranem a druhý obětí. Řešení je individuální s ohledem na jedinečnost každého člověka. Jen ještě bych si dovolila poprosit, že z věty "Kdo chce psa bít..." bych ypsilon vyloučila. Asi překlep. Děkuji

Nejhorší na tom je, že v období zamilovanosti postižená strana takové záležitosti neřeší, a dobré rady druhých odmítá. Pak lituje, ale i přesto, to ani tehdy neuzná. Co s tím, nevím. A jak to někdy dopadne, vidíme - poslední varovný příklad v Rychnově na. Kněžnou.

Maličko se pletete. Patologické osobnosti jsou často velmi, velmi mistrnými manipulátory a svou oběť prostě oslní. My ostatní jen prostě máme štěstí, že si nás takový (který by uměl najít naši slabinu a využil ji) nevšiml.

To je tak, když se někdo stále chová jako myš zahnaná do kouta. Je potřeba v pravý čas vystrčit drápky jako kočka. Šedé poslušné myšky si nikdo vážit nebude. Myš by si neměla pořizovat za partnera namyšlenýho kocoura.

Hezká, teoretická úvaha. Žijeme v malé zemi, kde se nedá schovat. Nemáte se jak bránit (Vaše agrese by byla potrestaná snad dřív než protějšku), stát (který mimo jiné zakazuje, abyste se bránila) je pomalý a neochrání...

a žít se v tom nedá.

Navíc...radíte všem, aby se stali dobrovolnými psanci. Nic moc, co?

Určitě máte pravdu, teorie skvělá, ale praxe je mnohem těžší a také dost individuální...