Probouzím se v pohodlí domova vedle své krásné ženy. V televize běží zpravodajství o dění v Číně: "Hrozí protržení přehrady Tři soutěsky, záplavy mohou poškodit miliony lidí v Číně…",
protahuji se a choulím pod peřinou s myšlenkou "To se mě netýká, hlavně že já se mám dobře".
Zpravodajství pokračuje: "V Americe se stupňuje násilí, střelba a rabování v ulicích", pouštím si presovač a čekám na své oblíbené ranní kafe s myšlenkou: "To se mě netýká, to je daleko".
Zapínám notebook, stahuji pracovní emaily, zprávy pokračují nyní z Evropy: "Vlna uprchlíků způsobuje problémy v Německu", zavírám notebook s myšlenkou: "Mají, co chtěli, neměli je přijímat. Naštěstí se mě to netýká".
Ale opravdu to mě/nás netýká?
Peřiny, v nichž jsem se tak spokojeně protahoval, byly vyrobeny v Číně. Presovač na mé oblíbené kafe pochází z USA. Emaily jsem si stahoval z datového centra v Německu. Svět je globálně propojený do jednoho celku. Neštěstí v jedné zemi ovlivní život na celém světě. Pokud utrpí jedna země, utrpíme všichni. Pokud budeme lhostejní k tomu, co se děje druhým lidem, ubližujeme sami sobě.
Co musíme změnit?
Nemusíme jezdit do Číny, USA či Německa cokoliv zachraňovat. Stačí začít v myšlenkách projevit pozitivní zájem a soucit k tomu, co se děje. Nebýt k ničemu lhostejný a na místě, kde jsme a žijeme, snažit se vytvářet pozitivní lidské vztahy.
Pokud se začneme v myšlenkách zajímat o druhé, vnitřně jim vyjadřovat podporu, vytvářet harmonické mezilidské vztahy, zdvihne se pozitivní vlna nápravy, jež začne napravovat celý svět. Počátek nápravy všech neštěstí světa spočívá v našich myšlenkách a pozitivním přístupu k druhým lidem.
