"Znárodňování" v energetice po německu

Německem se šíří nový trend v oblasti utilit - rekomunalizace, tj. vytváření obecních firem v oblasti zásobování energiemi, médii (voda, teplo) a v oblasti ostatních komunálních služeb. Posledním příkladem je město Stuttgart. Je tento model možné a vhodné následvat v ČR?

V poslední době se v Německu šíří nový fenomén: zakládání obecních podniků v oblasti zásobování obyvatelstva energiemi, vodou, teplem i v oblasti ostatních komunálních služeb. Podle údajů Svazu komunálních podniků (VKU) vzniklo od r. 2007 více než 60 start-upů v této oblasti a obce převzali více než 170 koncesí k provozování takových služeb. Hlavním cílem "nájezdů" těchto komunálních podniků jsou významné německé utility Vattenfall na severu a EnBW na jihu. Plány na takový postup se netají např. Berlín, Hamburg či Stuttgart. Obce si slibují od tohoto přístupu větší nezávislost v oblasti zajištění komunálních služeb. Rácem pro tyto kroky jsou postupně dobíhající koncesní smlouvy mezi městy a EnBW a Vattenfallem jakožto současnými držiteli koncesích oprávnění na poskytování takových služeb.

V roce 2013 doběhne smlouva mezi městem Stuttgart a EnBW a vedení města se netají záměrem ji neprodloužit a namísto toho udělit koncesi Stadtwerke Stuttgart (překlad slova Stadtwerke jako "obecní podnik" není zcela přesné, musíme si proto vypomoci všeobjímajícím "obecním poskytovatelem komunálních služeb"). Zároveň by město tuto společnost rádo vidělo jako regionálního lídra v oblasti. Stadtwerke Stuttgart spojilo síly s další obecní firmou Elektrizitätswerken Schönau (EWS) a slibuje si o tohoto spojení možnost razantního nástupu v oblasti zelených energií a v oblasti správy sítí. Koncesní práva k plynové a elektrické distribuční sáti však bude nutné vypořádat za celkem až 200 milionů EUR. Stadtwerke budou muset práva získat ve veřejné soutěži, které se účastní devět firem.

Podobně v Berlíně uvažuje temní koalice o tom, jak dále naložit s koncesemi, které drží společnost Bewag s většinovým podílem Vattenfallu. Grüne, Linke a Piraten - a část SPD - tlačí zajištění těchto komunálních služeb bez Vattenfallu. I CDU však souhlasí s tím, aby alespoň 51% v Bewagu bylo v budoucnu komunálních. Smlouva vyprší v roce 2015 a firma Vattenfall hodnotu berlínské sítě oceňuje na až 2,5 miliardy EUR.

Město Hamburg získalo strategický podíl v sítích ve výši 25,1%, ačkoliv v roce 2015 mohla po uplynutí koncese získat vlastnictví k elektrické, plynové a teplovodní síti a navzdory snaze občanské iniciativy "Unser Hamburg - Unser Netz" vypsat k tomuto tématu referendum. Tento podíl stál město Hamburg přes půl miliardy EUR.

Vyplývá z tohoto vývoje v Německu nějaké ponaučení pro nás? Bohužel, pouze jediné a to je odkaz k lidovému "pozdě bycha honiti"... Koncesní model umožňuje zvažovat strategické aspekty vlastnictví sítí zásadních pro obyvatele obcí a měst, nicméně v česku zvolená cesta privatizace či částečné privatizace (v kombinaci s nepřehlednými "doprivatizacemi" a obtížně vypověditelnými smlouvami) tento transparentní model vylučuje. Otázkou je také skutečná strategická hodnota sítí: na investice do nich české obce a města obvykle nemají prostředky ani odborné a manažerské kapacity. V každém případě je zajímavé sledovat, že v Německu i obecní podniky musí uspět na trhu v soutěži o správu městských sítí a mohou být úspěšné. Obyvatelé totiž obvykle hlasují i svými peněženkami a tedy jako volič by měl mít pocit, že je s majetkem "jeho" obce nakládáno dobře. Bohužel, obecní elity v ČR musí hrát roli hromosvodu, aniž na cenovou a klientskou politiku dodávek služeb pro občany mají reálný vliv...