Sýrie - další intervence západních demokracií se kvapem blíží

Tentokrát se pozornost zaměřila na Sýrii. Každým dnem může začít útok. Co na to obyčejní syřané? Ještě před dvěma lety jsem míval jednoho kamaráda, který ze Sýrie pocházek a v ČR pracoval jako prodavač. Když vypuklo v jeho domovině povstání a začala občanská válka, okamžitě si sehnal letenku, aby se co nejdřív dopravil domů a mohl se do války zapojit. "A na které straně budeš bojovat?" ptal jsem se naivně. "To je jedno, přijedu a uvidím..." Tato odpověď mě snad ani nepřekvapila. To je výsadou asi nás Čechů, že musíme vždy přesně vědět, za co bojujeme. U Syřanů je tomu ale trochu jinak. Když se bojuje, musí se bojů účastnit a to bez ohledu na to, zda straní jedné či druhé válčící straně. Trochu to něco vypodívá o duši syrského člověka.

Občanská válka v Sýrii trvá již více než dva roky. Proti sobě stojí vládní jednotky na straně jedné a povstalci na straně druhé. Tato občanská válka však stojí na mrtvém bodě a žádná strana nemá k vítězství blíže než druhá. Svět sleduje syrskou krizi s napětím a již od počátku se spekuluje o možné intervenci ze zahraničí. Ta by totiž mohla pomyslné misky vah posunou tím či oním směrem. V posledních dnech se tato otázka stala nejžhavějším světovým tématem. USA plánuje za několik dní vojenskou intervenci ve prospěch jedné válčící strany.

Záminkou k útoku je údajný útok chemickými zbraněmi, kterého se měly dopustit vládní jednotky. Ty to popírají a obviňují "západ" z účelového nařčení. Představitelé USA však již několik dní hovoří o tom, že nepochybují o vládním nasazením chemických zbraní a to bez ohledu na tom, že experti OSN ještě neukončili průzkum zasažené oblasti.

USA již delší dobu varují syrský vládní režim z toho, že případné použití chemického arsenalu by bylo důvodem k vojenskému zásahu. Že by byla syrská vláda natolik hloupá, že by v takové patové situaci takovou fatální chybu udělala? Že by USA dobrovolně "darovala" takovou to záminku k útoku? Ze strany vůdců syrské vlády by se jednalo o akt politické idiocie.

Mnohem více pravděpodobnější se jeví situace, že k chemickému útoku buď vůbec nedošlo, nebo byl proveden na objednávku ÚSA, které se ani netají svou dlouhodobou chutí vměšovat se do syrské války. Tento chemický útok přichází právě vhod, až podezřele vhod. Novinkou je jisté ultimátum na odevzdání chemických zbraní, čímž by se Sýrie mohla vojenskému napadení vyhnout. Mimo to, že mi toto ultimátum nápadně připomíná rakousko-uherské ultimátum Srbsku z roku 1914, které ve svém důsledku způsobilo první světovou válku, stojí také za zmínku jistý paradox - USA vlastní nepřeberné množství různých zbraní, které dokážou v jediném okamžiku usmrtit tisíce lidí. Syrský chemický arsenal je v porovnání s arsenalem USA pouhou krabičkou se silvestrovskými petardami. Tím však nechci zlehčovat zvěrstva, které mohou chemické zbraně způsobovat.

Některé velmoci, zejména Rusko, se však staví k případné intervenci zdrženlivě a očekává se, že v rámci OSN by případnou intervenci vetovalo. To by znamenalo, že by vojesnký zásah byl proveden bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN, např. jako zásah proti Jugoslávii (tzv. humanitární bombardování). Dokonce se objevily spekulace, že souhlas RB OSN není zapotřebí a čím dál více se útok na Sýrii dává do souvislosti s útokem proti bývalé Jugoslávii. Lide práva znalí však dobře vědí, že útok proti Jugoslávii byl porušením mezinárodního práva a útok proti Sýrii by byl v rozporu s mezinárodním právem také. Účelové právní rozbory (naobjednávku) na tomto holém faktu nic nezmění.

Když navíc vezmeme v potaz další intervence USA, ke kterým došlo v minulých letech, scénář se stále opakuje. "Někde" dochází k porušování lidských práv, "jinde" existuje hrozba terorismu nebo nukleárních zbraní. Mnoho takových záminek posloužilo k obhajobě intervence v mnoha světových zemích, na které USA zaútočili. Zemí, kde USA rozsévají semínka demokracie, je tolik, že se ani nedají spočítat na prstech jedné ruky. Úplně stranou ponechám zcela evidentní fakt, že dotčené lokality mívají buď nerostné bohatství nebo jsou z jiných důvodů vysoce lukrativní pro americkou ekonomiku. Proč se USA takto vehementně nestará o hrůzostrašné porušování lidských práv v některých afrických zemích, kde místní polovojenské jednotky terorizují domorodé obyvatelstvo, pravidelně vypalují vesnice a dochází tam každodenně ke znásilňování žen a dětí? Tam přeci k porušování lidských práv také dochází.

Tentokrát se pozornost zaměřila na Sýrii. Každým dnem může začít útok. Co na to obyčejní syřané? Když se bojuje, musí se bojů účastnit a to bez ohledu na to, zda straní jedné či druhé válčící straně. Trochu to něco vypodívá o duši syrského člověka. Otázkou je, jak se duše syrského člověka vyrovná se zahraniční intervencí. Jistě, během probíhající války se povstalcům hodí jakákoliv pomoc, ovšem až bude po válce a povstalci se ujmou vlády, jak se vyrovnají s tím, že USA budou chtít do poválečného uspořádání mluvit? Už to nebude žádná nezištná a bohulibá pomoc utlačovaným povstalcům, už to bude vnucený model demokracie a kapitalismu a to bez ohledu na to, jestli si tento model obyčejní syřané přejí. Nadšení z vyhrané války opadne, rozčarování podobné tomu iráckému nebo afgánskému se velmi rychle dostaví. Stačí se podívat na země, kde k "západní demokratické" intervenci již došlo - situace v mnoha z nich není moc růžová. Neřknu-li přímo narovinu, že je tam situace zcela kritická.