To není ironie, to jsou vážně míněná slova předsedy komunistické strany Vojtěcha Filipa.
Normálně bych ani rozhovor v dnešním Metru s panem předsedou nekomentoval. Ale význam jeho slov je souvislosti s blížícím se výročím sametové revoluce zásadní. Ať
pan předseda balí svou stranu do sebehezčího hávu, pořád z pod něj bude prosakovat smradlavé bahno nedávné minulosti. Jeho strana pořád nosí ve svém názvu slovo „komunistická“ a už toto slovo samo nahání mnohým pamětníkům husí kůži na vzpomínky nesvobody, zatýkání, výslechů a lágrů. Slovo komunistický je srovnatelné se slovem fašistický. Obě ideologie byly smrtonosné a obě byly katastrofou pro dvacáté století. Že se komunismus nezměnil vidíme na dnešní Číně. Neuznání základních práv a svobod a násilné potlačení odlišného názoru. A nezměnili se ani naši komunisté. Pan Filip nás ale chlácholí, že dnešní komunisté jsou jiní. „My se určitě nevrátíme k tomu, co bylo v minulém režimu špatné,“ říká pan předseda. Tak proč tedy neodvolá. Proč se neomluví za zločiny a trestuhodná svinstva, které Čech dělal Čechovi. Pan Filip říká, že se omlouvat nemusí a dodává:. „Pokud by to někdo považoval za nutné, tak když omluva, pak ale vzájemná. Ať se někdo omluví také za zpackanou privatizaci, za státní dluh.“ To svědčí o žebříčku Filipových hodnot. Jak se pan komunista odvažuje srovnávat rudé zločiny s nepovedenou privatizací? Po ekonomické stránce nás komunistický režim zbrzdil o nejméně dvacet let. Do dnes jsme se západem nesrovnali tempo a hned tak nesrovnáme. A je to také vinou mentality českého národa, která během komunismu ochuravěla záští k sobě navzájem. Udavačství, výslechy, zákazy, potlačování základních práv a svobod, to vše se podepsalo na mentalitě lidí. Stačí vyjet jen za hranice do Německa a hned se vidí ten rozdíl – lidé jsou k sobě vstřícnější, otevřenější a přátelštější. Zato my si v sobě nosíme těžký černý mrak zachmuřilosti a české nasranosti. Nesouhlasíme, ale musíme držet hubu a krok – myšlení zakořeněné hluboko v nás z dob komunismu. Ale já hubu držet nehodlám. Komunisté nám nedluží jen omluvu za všechny ty hnusy, co na našem národu ve jménu diktatury proletariátu napáchali. Komunisté nám dluží odchod – nejen z politického, ale i společenského života. Komunismus byl, je a bude špatný. Někdo si možná řekne, že je to omílání toho samého po sté a že je to zbytečné. Je dvacet let po sametové revoluci a nám hrozí, že komunisté obsadí třetí nejvyšší počet křesel v poslanecké sněmovně a že se začnou podílet přímo či nepřímo na vládnutí. V takto pohnuté době není žádné slovo nesouhlasu s postupným obnovení komunistické moci zbytečné. Komunismus je jako nacismus. Obojí se drželo u moci pomocí zločinů. A proto obojí by mělo patřit minulosti. Dokud se Filip a jeho strana upřímně neomluví a neodsoudí zločiny komunismu, nemá v demokratickém světě co pohledávat. blogger #1195 © jan boettinger
