Česko bych přirovnal ke skříňce se dvěma otvory. Na jedné straně je otevřený kohoutek, kterým vzdělaní, zkušení a zruční odtékají za lepším směrem na západ. Na druhé straně je savá hubice, která hladově vcucává hordy nekvalifikované levé pracovní síly, která má zalepit díry na trhu práce. Očividně špatně fungující mašinka. V Česku tak chybí nejen kvalitní dělníci a řemeslníci, ale i vzdělaní a zkušení odborníci. Zachrání nás zelené karty?
Sehnat v Česku kvalitního řemeslníka se stalo v posledních letech noční můrou. Jeden aby se bál nechat si zrekonstruovat bytové jádro, že mu to Ukrajinci zprasí, jako už se to stalo jiným tisíckrát před tím. Zlaté české ručičky se jakoby vypařily, nebo zlenivěly a nechtějí už makat.
Dokážeme tedy zelenými kartami nalákat kvalitní dělníky z evropského východu, blízkého východu či dálného východu? Co jim nabídneme, aby Českem jen neprošli a nespustili kotvy dál někde na západě? A jak zajistíme, že budou bezproblémoví, že se aklimatizují, začlení, budou (kvalitně) pracovat a většinu peněz nebudou posílat za hranice ČR? A jak zajistíme, že si nepřivezou v těle AIDS nebo rakovinu a nebudou se chtít za naše peníze léčit?
Mám se bát, že se to vymkne někomu z rukou, jako se to v minulosti stalo nemálo zemím v západní Evropě? Mám se bát, že se zavedením zelených karet vyrostou kolem Prahy ghetta chudinských Mongolů, hned vedle pak tábor nezaměstnaných Ukrajinců, opodál kemp hladovějících Čečenců? Mám se obávat rapidního nárůstu kriminality? Mám se obávat, že skupinky feťáků na Václaváku se v budoucnu ztrojnásobí? Mám mít strach, že lavičky v Šerwůdu u hlaváku budou přecpané bezdomovci různých východních proveniencí? Mám se bát, že se žloutenkové epidemie stanou součástí běžného života, neboť hygienické návyky se v průměru posunou směrem k předminulému století?
Míra rizik, spojených s nárůstem migrace levné pracovní síly do ČR je diskutabilní. Nicméně určitá rizika reálná rozhodně jsou. A šance, že nalákáme kvalitní a nekonfliktní levnou pracovní sílu jsou velmi nízké. Stejně je to i se špičkovými světovými mozky. A situace se v budoucnu rozhodně nezlepší. Evropané se prostě nerozmnožují a postupně vymírají.
Jak dostat do země odborníky, kterých se nedostává celosvětově? Cesta je jen jedna - prostě nabídneme víc, než ostatní. A to nemluvím o nějakém motivačním balíčku s dvěma tucty usmolených stravenek za šedesát korun jednu. Mluvím o tučném platu na prestižním pracovišti a k tomu pořádný ranec bonusů. Tak se lákají světové mozky. Jak ale chceme konkurovat Německu, Británii, o USA ani nemluvě? Vždyť si nedokážeme udržet vlastní odborníky, jak tedy chceme přitáhnout ty cizí. Pouštíme se tady do neúprosného světového boje o mozky. A na ten je naše ekonomika ještě pořád slabá a nezkušená.
Neříkám, vzdejme úplně boj o kvalitní mozky. Ale rozhodně na něj nevyplýtvejme všechny naše divoké karty. No a ty zelené nás rozhodně nevytrhnou.
My se samozřejmě držíme trendu vyspělého světa a vymíráme taky. Pár měsíců trvající baby boom nás rozhodně nezachrání. Podle odborníků nás v roce 2060 ubude milión. Rozroste se jen populace Romů, možná o nějakých čtyři sta, pět set tisíc. Na ty se ale sázet nedá, když nedokázali změnit pracovní návyky za deset století, jak by to dokázali za pouhých pět dekád? A razantně přibude také důchodců, na kterých ekonomický růst postavit z pochopitelných důvodů nelze.
Místo, abychom kvalitní lidi nabírali, tak je ztrácíme. Nedivím se. Proč by měl špičkový lékař na světové úrovni dělat za směšný tabulkový plat našeho ministerstva zdravotnictví. Proč by měl vynikající vědec pracovat v zapšklém výzkumáku za pár tisícovek měsíčně. K čemu jsou mu doktorské tituly, když je jeho vzdělání nedoceněné? Tak odcházejí.
Jediná šance, jak zabránit kritické bilanci kvalitních mozků, je hýčkat si je. Je rozhodně snazší udržet někoho, koho už tu máme a kdo se tu narodil, než přitáhnout cizáka. Proto je třeba nalít více peněz do rezortů, kde se nejvíce nedostává odborníků a kde je odliv nejmarkantnější. Je nezbytné zkvalitnit systém vzdělání a motivovat mladé, aby zůstali.
Absolventi jsou nevděční za vzdělání, které jim stát zdarma poskytl. Necítí morální povinnost svůj dluh společnosti splatit. Klidně prásknou do bot a vycestují, platí daně cizí zemi, která na jejich vzdělání a kvalifikaci nedala ani eurocent. Odlivu vystudovaných mladých lidí by zabránilo zavedení školeného a systém bezúročných půjček pro ty, kteří se zavážou v ČR zůstat na určitou dobu. Jakmile odcestují, napaří se jim zpětně komerční úrok. Podobný systém zavedl například Nový Zéland, aby snížil migraci mladých Zélanďanů do Austrálie.
A jak vyřešit nedostatek dělnických profesí? Jedině tvrdým znevýhodněním nemakačenek. Represí povalečů. Dříve šli ti chytří na výšku a ti méně chytří na učňák. Dnes si ti méně chytří v rámci svobody přestanou mýt vlasy, stříknou si do nich trochou modrého spreje, další trochu na kanady, opatří si psa a začnou zevlovat po centru Prahy a žebrat o drobas. Nebo se uhnízdí na sociálce a tam vycucávají systém sociálních dávek, aniž by proto museli hnout prstem.
Podmínění výplaty sociálních dávek veřejně prospěšnými pracemi a pravidelnou docházkou dětí z rodin sociálů do škol je absolutní nezbytností. Stejně tak, jako navýšení minimální mzdy. Příjem člověka, který pracuje, musí být výrazně vyšší, než je příjem člověka, který nepracuje.
Pro společnost jsou důležité jak kvalitní mozky, tak i šikovné ruce. Obojích je u nás nedostatek. Pokud nezačneme kopulovat o sto šest, více nás v téhle republice nebude. A pokud nenastavíme radikálnější opatření, nic se nezlepší. Zatím jsme si jen dokázali, že umíme docela dobře demotivovat ty nejlepší a na druhou stranu přitahovat ty nejhorší.
Tak teď už jen zbývá, abychom si ještě dokázali, že nám na naší republice záleží a že ji umíme utáhnout vlastníma rukama a vlastními mozky. Nebude to ale jednoduchá cesta.
blogger #1195 © jan boettinger
