To není blábol. To jen vyplývá ze seriózní výpovědi sedmadvacetileté poslankyně za KSČM, Kateřiny Konečné. A není to jediné takto „seriózní“ tvrzení, které v rozhovoru pro časopis Reflex (46/08) řekla.
Například ještě to, že komunismus je sociální ideál. Nebo že komunismus si klade za cíl dodržování mezinárodního práva. Nebo že komunismus je jedna z nejstarších politických myšlenek a primárně to byla vždycky myšlenka humanismu.
Komunismus je tak sociálně ideální, že všichni, co ho kdy veřejně odmítli, skončili ve vězení nebo na popravišti, popřípadě v emigraci. Jak současný komunismus dodržuje mezinárodní právo, vidíme v Tibetu. Ale co naplat, o ideálu komunistické společnosti už snili faraóni, když házeli mrtvoly vzbouřenců do Nilu krokodýlům, jen to tehdy ještě nedokázali přesně pojmenovat. A že prvotní myšlenka byla postavena na humanismu? Možná v čase, když Marx spal a snil, tak ano. Když to ale Lenin se Stalinem uváděli do praxe, myšlenky humanity vyprchaly jak pára nad hrncem.
Párkrát jsem si říkal, co je to za lidi, co neotřele pořád sunou před sebou oprášené a znovu naleštěné ideály komunismu. Tradiční vůdcové rudé strany typu zabšklého břichatého papaláše, nenávidící demokracii a prahnoucí po návratu diktatury proletariátu a vládě jedné strany, se kamsi vytratili. Realita současné Strany je však ještě více tristní.
Ti papaláši se skrývají za mladými nevinnými dívenkami, s panenským úsměvem, romantickýma očima a plavými vlásky, kterým vypláchli mozek. A to tak, že si teď o Stalinovi myslí, že to byl dobrák od kosti a mužíky decimoval po statisících jen proto, abychom si dnes mohli užívat blahobyt bezplatného zdravotnictví.
Kateřina dále říká: „VŘSR byla obrovským mezníkem a v budoucnosti se ukázalo, že měla své opodstatnění. Nedovedu si představit, jak by bez ní a industrializace vypadal svět za druhé světové války.“ Možná by to vypadalo tak, že by nebylo zavražděno několik miliónů nevinných lidí a my jsme dnes byli asi tak o dvacet let dále.
Dlužno ovšem říci, že komunistická mauzolea možná inspirovala tvůrce muzeí voskovaných figurín. Takže nějaký přínos VŘSR by tu teoreticky byl.
Běhá mi mráz po zádech při představě, že tato naivní dáma spolurozhoduje o podobě zákonů naší republiky, a nechci ani pomyslet na to, jak by vypadala společnost, kdyby se její strana dostala zpět k moci. Pupkatí papaláši by se znovu vynořili z mlhy, a naivku Katku by obratem a bez caviků odsunuli do propadliště dějin dříve, než by stačila odhláskovat VŘSR. No a po vzoru Stalina, metodou tlaku holínky do rozkroku nekomunisty by pak všem vzpurným vnutili myšlenku, že dělník se základkou má řídit tento svět.
Milá Kateřino, díky vašich naivních obroditelských myšlenek jsem se zase jen utvrdil v názoru, že strana, kterou zastupujete v parlamentu, je pro tuto zemi zbytečná. A pokud vám jde o sociální spravedlnost, nebojte, Jirka Paroubek stejně vydá za dva. A navíc – jeho sexy mozek bere na mladé blondýny, tak na sobě nepřestávejte pracovat a třeba se za půl dekády stanete třetí královnou v pořadí, až mu Petra nebude připadat dost repre. Můžete si pak s Jirkou po večerech společně z nostalgie pročítat Komunistický manifest.
blogger #1195 © jan boettinger
