ČR se stala rájem pro vychytralé zprostředkovatelské agentury, které sem navezly deseti tisíce cizinců na práci. Otázka, kolika z nich teď v souvislosti s postupující finanční krizí hrozí vyhazov z práce, je nasnadě. Tisíce už skončily na dlažbě a vyhazov jim hrozí i z ubytoven. Vážnější nezodpovězenou otázkou tedy je, co se s těmi deseti tisíci cizinců na ulici a bez práce stane. A co z toho vyplyne pro obyčejného daňového poplatníka, občana České republiky?
Sedí na ubytovnách, ukusují suchý rohlík a počítají poslední desetikoruny. Mnohdy nekvalifikovaní, neznalí naší řeči, nevzdělaní a jen velmi těžko začlenitelní cizinci. S dluhy ve své domovině, s dluhy v ČR. Výrobní stroje se vypnuly a odstavily z provozu, ale dělníky, kteří ty stroje ještě do nedávna obsluhovali, vypnout a odstavit jen tak lehce nejde. Jsou tu a situace okolo nich postupně houstne.
Co s nimi podnikneme? Nejjednodušší je deportovat je zpátky do jejich země. Tady svou práci odčinili a něco si vydělali, mnozí nelegálně zaměstnaní, a nyní je čas sbalit se a vrátit se domů. Argumenty proti tomuto účinnému přímočarému řešení jsou jasné – závání to totalitou, je to nehumánní a mnozí si i myslí, že to bude dražší opatření, než se pokusit jim pomoci tady u nás.
Tak se ptám, přepadne nás lítost a pokusíme se všechny zachránit? Najdeme jim náhradní ubytování, začneme za ně platit zdravotní pojištění, podle potřeby je rekvalifikujeme, naučíme česky a dopadne-li to dobře s finanční krizí, znovu je nakonec zaměstnáme u těch samých pásů, od kterých teď odpadli? Kdo by tohle zasponzoroval, je jasné – daňový poplatník ČR. A ten, kdo to spískal – pracovní agentury – jsou z obliga.
Z pochopitelných důvodů tuto variantu odmítám. Ze svých daní už platím důchodce a studenty, což chápu a akceptuji. K tomu ještě navíc celou řadu chudáků českých sklářů a českých dělníků automobilek, kteří přišli o práci. No a v neposlední řadě stále více se rozrůstající grupu nemakačenek volící Paroubka. Tak kde mám vzít prachy ještě na Mongoly, Vietnamce a bývalé sověty?
Nepatříme mezi super bohaté státy. Vždyť si ani nedokážeme udělat pořádek u svých domácích menšin, aby se začlenili, a budeme se starat ještě o dělníky z celé Asie a bývalého sovětského bloku? Není to náš problém, že si nezodpovědně doma nadělali dluhy a teď se nemají kam vrátit. Proč máme my nést zodpovědnost za něčí neschopnost dostát svým závazkům?
Soukromé pracovní agentury sem navezli bratru dvě stě padesát tisíc cizinců, aniž by měly pramalý zájem o to, jak je to s jejich kvalifikací. Proč by se taky zajímaly, když nenesou žádnou zodpovědnost za uplatnění svých klientů na trhu práce. Jediné, o co jim jde, je obrat lidí. Jak je možné, že náš stát imigraci zahraniční pracovní síly nijak nereguloval? Zaslepeny růstem ekonomiky a poptávky po levné pracovní síle, naše vlády daly mandát řídit imigrační politiku do rukou hamižných soukromých firem. Důsledky toho si teď vyžereme všichni.
Není pravda, že by nebylo ekonomické všechny transportovat do jejich domovin. Věřím v pravý opak, neboť pokud nastalou situaci nezačneme urgentně řešit, budeme se řítit vstříc katastrofě, která nás bude stát mnohem více. Odsun by stál několik tisíc na osobu přímých nákladů a problém by se rázem vyřešil. Nejsem přítelem radikálních řešení. Nicméně současný vývoj situace na finančních trzích nenasvědčuje tomu, že by se naše ekonomika měla v nejbližších měsících znovu výrazně rozhýbat. Problémů, co s našimi vlastními nezaměstnanými spoluobčany, přibude. Naše vláda to bude muset řešit. Nebude čas ani peníze hrát si v rukavičkách ještě s cizinci. Situace se nevyřeší sama, a nevyřeší ji ani jedna samotinká mongolská ombudsmanka.
Je absolutně nezbytné udělat krátký proces s pracovními agenturami. Není možné, aby do naší republiky nekontrolovaně lifrovali cizince. Je potřeba provést kontrolu pracovních smluv, které agentury s cizinci uzavíraly a jestli byly pracovní poměry s cizinci rozvázány podle našeho platného legislativního řádu. Také jé třeba zkontrolovat, zda agentury platili za cizince zdravotní pojištění. V neposlední řadě je třeba zavést striktní legislativní opatření, která by zrušila pozici agentur jako hlavního organizátora imigrace a současně i jediného článku řetězce, který si na tomto byznysu mastí kapsu.
Pokud někdo bude chtít řešit nastalou situaci jiným způsobem, než deportací, musí jasně převzít zodpovědnost za velmi pravděpodobné a velmi nemilé důsledky. Takže se ptám, kdo je připraven nést plnou zodpovědnost za následky?
Složité začleňování cizinců sebou ponese nejen obrovské náklady, ale také obrovskou míru rizika, že nedopadne úspěšně. A co se stane potom? Ti lidé nakonec skončí na ulici. Špatně živení snadno podlehnou nemocím. Náklady na léčení poneseme zase my. Nehledě na to, že se výrazně zhorší hygienické poměry v naší republice, což může mít nedozírné následky. Navíc po tisících zoufalých lidí na ulici hrábne černá ruka mafie, která je obratem zneužije ve své kriminální činnosti. Vytvoří se konkurenční gangy různých národností a nárůst kriminality bude obrovský. Jsme to zase my – občané České republiky, kdo to odnese. Pocítíme to jak finančně tak společensky. Kdo chce pro tuto variantu zvednout ruku, není humanista, ale blázen.
blogger #1195 © jan boettinger
