Zkus jít v mých stopách…

Moc ráda si čtu texty písniček, vsakuju je do sebe a přemýšlím, kdo komu je psal a co v nich ukryl a někdy mě to inspiruje k psaní. K následujícímu textu mě přiměl text od Depeche Mode - "Try walking in my shoes"

Zkus jít v mých stopách… řekl jí

Jako tisící omluvu své nerozhodné slabosti…

Dobře… řekla…

Kdybych šla v tvých stopách…

upadla bych jistě na spoustě míst, kde padáš ty

plakala bych v ty samé noci

krvácela z tvých jizev

utíkala, vracela se… možná i někdy schovávala pravdu

červenala se

ale přísáhám, že jsou místa, kterým bych se vyhla

Kdybych šla v tvých stopách…

nemlátila bych po hlavě milované lidi

nekopala bych je znovu a znovu do slabin,

když bez nich chřadnu a neumím žít

a nestyděla bych se za ně

i když nejsou zrovna podle stupidně naučené oficiální šablony

zvané „přifouklá dokonalost“

mají daleko k hloupým ufňukaným pannám z výkladních skříní,

vedle kterých se každý trochu chytrý zalkne

a utíká pryč, protože ho zabíjí banální prázdné litanie

o nenalakovaných drápech

Kdybych šla v tvých stopách…

spolkla bych všechny trapné výmluvy

sebrala se ze země

a začala žít pro lásku

ne tu, co si chci vsugerovat

protože je pěkná na papíře, fotce

a sklidí všeobecný souhlas

ale tu, pravou, nebezpečnou, bez hranic a záruk,

která nemůže počítat s následky předem, protože se prostě neví...

(a to je na ní krásné)

Ale já nejdu v tvých stopách…

Dělám si svoje a mám je ráda

mají jasné okraje

někdy řežou, ale lžou málokdy

Já nejdu v tvých stopách

ale umím zatraceně dobře milovat

A teď zkus ty… jít v mých stopách…
zkus mít moje oči
vidět skrz všechny tvoje nekonečný navoněný nepravdy
vidět, jak blízko jsi teď  zase už
u svojí vlastní ustrašený propasti
jak snadný je, se jí vyhnout
a nechat trochu skutečnýho štěstí proudit žilou

držím nám palce... tentokrát fakt pevně

tento text je publikován jako soukromý