Moc ráda si čtu texty písniček, vsakuju je do sebe a přemýšlím, kdo komu je psal a co v nich ukryl a někdy mě to inspiruje k psaní. K následujícímu textu mě přiměl text od Depeche Mode - "Try walking in my shoes"
Zkus jít v mých stopách… řekl jí
Jako tisící omluvu své nerozhodné slabosti…
Dobře… řekla…
Kdybych šla v tvých stopách…
upadla bych jistě na spoustě míst, kde padáš ty
plakala bych v ty samé noci
krvácela z tvých jizev
utíkala, vracela se… možná i někdy schovávala pravdu
červenala se
ale přísáhám, že jsou místa, kterým bych se vyhla
Kdybych šla v tvých stopách…
nemlátila bych po hlavě milované lidi
nekopala bych je znovu a znovu do slabin,
když bez nich chřadnu a neumím žít
a nestyděla bych se za ně
i když nejsou zrovna podle stupidně naučené oficiální šablony
zvané „přifouklá dokonalost“
mají daleko k hloupým ufňukaným pannám z výkladních skříní,
vedle kterých se každý trochu chytrý zalkne
a utíká pryč, protože ho zabíjí banální prázdné litanie
o nenalakovaných drápech
Kdybych šla v tvých stopách…
spolkla bych všechny trapné výmluvy
sebrala se ze země
a začala žít pro lásku
ne tu, co si chci vsugerovat
protože je pěkná na papíře, fotce
a sklidí všeobecný souhlas
ale tu, pravou, nebezpečnou, bez hranic a záruk,
která nemůže počítat s následky předem, protože se prostě neví...
(a to je na ní krásné)
Ale já nejdu v tvých stopách…
Dělám si svoje a mám je ráda
mají jasné okraje
někdy řežou, ale lžou málokdy
Já nejdu v tvých stopách
ale umím zatraceně dobře milovat
A teď zkus ty… jít v mých stopách…
zkus mít moje oči
vidět skrz všechny tvoje nekonečný navoněný nepravdy
vidět, jak blízko jsi teď zase už
u svojí vlastní ustrašený propasti
jak snadný je, se jí vyhnout
a nechat trochu skutečnýho štěstí proudit žilou
držím nám palce... tentokrát fakt pevně
tento text je publikován jako soukromý
