Něco v tobě

Něco v tobě mě miluje tak, že se červenám

Něco v tobě mě skoro každé ráno lehce políbí a namaluje mi přiblblý sladký úsměv na tváři

Něco v tobě se napojuje na to nejhezčí, co v sobě mám a donutí to kvést a malovat i bez barev

Něco v tobě ve mně probouzí divokou, nespoutanou mrchu

Něco v tobě v mžiku z mrchy udělá tu nejpokornější zamilovanou pohádkovou princeznu,

která by byla už navždycky jen tvoje a hodná, kdybys ji nechal

Něco v tobě mě nutí k výkonům, které jsem ani neměla tušení, že zvládnu

Něco v tobě mě umí v tu samou chvíli nenávidět tak, že se tomu musím smát

Něco v tobě mě umí z nebe srazit na kolena a pak zase táhnout nahoru, schod po schodu

Něco v tobě se neumí rozhodnout, jestli mě má zabít nebo obejmout

Něco v tobě mě neumí opustit, stejně jako to nedokážu já (ať už řekneme cokoliv)

Něco v tobě nikdy nepochopí, co pro mě znamenáš

Něco v tobě nám nikdy není schopno dát skutečnou šanci a nechá mě 100x odejít, aby si pak uvědomilo, že mu došel dech

Něco v tobě teď zbytečně touží po něčem, co dávno má

Něco v tobě je tak smutný a bolavý, že z toho brečím po nocích, když cítím to i já

Něco v tobě je moje sestra, bratr a jediná moje skutečná rodina

Něco v tobě je můj život

Něco v nás nikdy nepopřeš, ať už utečeš, vypneš, zapneš, naházíš na mě tuny špíny

Něco v tobě by se mělo naučit se omlouvat

Něco v tobě by mělo začít mluvit tak, jak jsem to zkusila já

Něco v tobě by nikdy nemělo zapomenout, kdo jsem a že některá spojení jsou nerozpojitelná

i když se nám to většinu času vůbec nelíbí

Něco v tobě by si mělo vzpomenout, že jsme si kdysi - ještě každý sám - něco přáli,

a když to přišlo, děsí nás to tak, že s tím nejsme schopni pracovat