..............................................................................
Něco v tobě mě miluje tak, že se červenám
Něco v tobě mě skoro každé ráno lehce políbí a namaluje mi přiblblý sladký úsměv na tváři
Něco v tobě se napojuje na to nejhezčí, co v sobě mám a donutí to kvést a malovat i bez barev
Něco v tobě ve mně probouzí divokou, nespoutanou mrchu
Něco v tobě v mžiku z mrchy udělá tu nejpokornější zamilovanou pohádkovou princeznu,
která by byla už navždycky jen tvoje a hodná, kdybys ji nechal
Něco v tobě mě nutí k výkonům, které jsem ani neměla tušení, že zvládnu
Něco v tobě mě umí v tu samou chvíli nenávidět tak, že se tomu musím smát
Něco v tobě mě umí z nebe srazit na kolena a pak zase táhnout nahoru, schod po schodu
Něco v tobě se neumí rozhodnout, jestli mě má zabít nebo obejmout
Něco v tobě mě neumí opustit, stejně jako to nedokážu já (ať už řekneme cokoliv)
Něco v tobě nikdy nepochopí, co pro mě znamenáš
Něco v tobě nám nikdy není schopno dát skutečnou šanci a nechá mě 100x odejít, aby si pak uvědomilo, že mu došel dech
Něco v tobě teď zbytečně touží po něčem, co dávno má
Něco v tobě je tak smutný a bolavý, že z toho brečím po nocích, když cítím to i já
Něco v tobě je moje sestra, bratr a jediná moje skutečná rodina
Něco v tobě je můj život
Něco v nás nikdy nepopřeš, ať už utečeš, vypneš, zapneš, naházíš na mě tuny špíny
Něco v tobě by se mělo naučit se omlouvat
Něco v tobě by mělo začít mluvit tak, jak jsem to zkusila já
Něco v tobě by nikdy nemělo zapomenout, kdo jsem a že některá spojení jsou nerozpojitelná
i když se nám to většinu času vůbec nelíbí
Něco v tobě by si mělo vzpomenout, že jsme si kdysi - ještě každý sám - něco přáli,
a když to přišlo, děsí nás to tak, že s tím nejsme schopni pracovat
