Kdysi

vlastně to ani není báseň a kdo není naladěn na romantickou notu, nechť raději nevstupuje, mohl by být zhnusen :)

malovali obraz

táhla stětcem

dodával jí barvy

když někdy nebyli spolu

byli spolu ještě víc

nemuseli mluvit

věděli všechno i tak

někdy dívali se oknem

seděli na dece v trávě

nemuseli jíst, nemuseli pít

jen tak byli

vděčni, že stalo se to právě jim

někomu připadali směšní

ale to jim nevadilo

měli největší poklad

věřila mu každé slovo

věřil jí každý tón

když onemocněla,

hladil ji po vlasech

když se uzdravila

držel ji za ruku

když je něco rozdělilo

našli způsob, jak se zase najít

někdy ztratili naději

občas přestávali věřit

ale vždycky se zase nakonec shledali

těžké překonali

přemohli draky

beznaděj rozehnali písní

a vždycky to stálo ze ten boj

zestárli vedle sebe

když přišla smrt

odešli spolu

ale nezemřeli nikdy