V úterý mi - stejně jako většině rodičů malých dětí -
dorazil tolik očekávaný dopis od ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase
spolu s formulářem pro žádost o rodičovský příspěvek. Milý pán, ten Nečas, že
se tak stará a píše mi až domů. Prý nemám váhat a zažádat si včas. Dobrá rada
se cení. Jestlipak ale tuší, že na úřadech nejsou na vyplněné žádosti vůbec
připraveni a posílají s nimi lidi zase domů?
http://www.cartoonstock.com/lowres/bgr0098l.jpg Proč musím žádat znovu o něco, o co už jsem jednou žádala a podobné formuláře vyplňovala? Teď mám navíc ještě spekulovat o poměrně nejasné budoucnosti. Kdyby se alespoň jednalo o nějaké závratné sumy. Kdepak. Jestli si někdo myslí, že se dá s dítětem (popřípadě více dětmi, protože příspěvek dostáváte vždy jen na nejmladší dítě v rodině) nějak báječně vyžít s 3800 Kč nebo 7600 Kč měsíčně, tak nikdy nenakupoval. Ani ty „rychlý prachy“ - tedy 11 400 Kč na dva roky - také nejsou nic moc, ale už to aspoň není směšná almužna. Stejně ale potřebujete velké úspory, druhý plat partnera (partnerky) a nebo si musíte přivydělávat. A většina rodičů to tak dělá a je to tak i dobře. Přesto má stát pocit, že se doma flákáme a je potřeba na nás bič. Jsme přece potenciální zneuživatelé systému a proto je nutné nás důkladně prověřit několika formuláři s razítky. Řekni, kdy se vrátíš do práce, budižkničemu! Ale vědí, že většina by možná šla hned, kdyby měla děti kam umístit? Ale školky i jesle praskají ve švech, soukromá zařízení si nemůže dovolit každý, stejně tak dobré chůvy jsou drahé a bude hůř. Protože babyboom teprve začal.
Barvy má ministerstvo sociálních věcí asi rádo. Posílá formulář zelený, žlutý a fialový. Kolonek požehnaně. Zelený je samotná Žádost o příspěvek. Na žlutém se rozhodnete, jak rychle a v jaké výši chcete peníze dostávat. Ale pozor pozor! Žlutý papír je záludný. Jak se jednou rozhodnete a odevzdáte jej, nemůžete měnit, ani kdybyste se na hlavu stavěli.
Fialový pak potvrdí zaměstnavatel a pokud posíláte dítě na nejvíce 5 dní měsíčně do školky či jeslí, musíte mít ještě jeden jiný fialový formulář, aby vám to potvrdili tam.
Dopis ministerstva sliboval srozumitelné vysvětlení, jak formulář vyplnit. Bohužel po jeho dočtení jsem se necítila příliš osvícená. Naštěstí Mladá Fronta DNES vydala skutečně užitečnou a přehlednou přílohu, kde jsem našla přesný návod a zákeřné kolonky hravě přeprala. Pokud si nevíte rady, doporučuji MFD z 27.11. sehnat. Hned vám názorně vysvětlí, co je PPM, Zdrav. p. a tak dále. Škoda, že ministerstvo to srozumitelně neumí.
Nad formuláři jsem tedy v první fázi zvítězila. Hned ve středu – jako správný voják v poli – jsem vyrazila prověřit jak je systém připraven na příjem žádostí. Nejprve jsem s fialovým papírem zamířila ke svému zaměstnavateli pro razítko s potvrzením od kdy a kolik mi platili mateřskou.
Tady šlo všechno hladce. Naše finanční oddělení zaslouží jedničku s hvezdičku. Všechno jim bylo jasné. Razítko a vyplněný formulář jsem měla za pět minut spolu s milým a chápavým přístupem (a to přesto, že je to práce navíc).
Pak už stačilo jen zanést vyplněnou žádost na úřad (Obecní úřad Prahy 1, ve Vodičkové ulici). Náhodou byla středa, kdy úřady přijímají lid, takže úspěšnému podání žádosti by nic nemělo stát v cestě. Dorazila jsem dokonce i ke správné přepážce, u které překvapivě nikdo nebyl (zřejmě už delší čas, protože paní vypadala znuděně.)
„Jéééé, to jdete moc brzo. To my tu ještě přijmout nemůžeme,“ pravila úřednice za přepážkou. Nechápala jsem.... a tak pokračovala. „My ještě nebyli ani na školení, takže nevíme co a jak. Ani vám to nemůžu zkontrolovat.“ Chtěla jsem tam i tak žádost nechat, ať si na školení laskavě zatím dojdou a pak se jí zabývají. „To nejde,“ bránila se paní, „když nám to tu necháte, tak vám to poštou vrátíme zpátky, protože to tu nemůže ležet, na to jsou lhůty. Přijďte tak na konci prosince nebo to pošlete později poštou.“
Skvěle připravená akce, nemyslíte? Nejen, že ten celý opruz musíte podstoupit, ještě vás s tím posílají pryč, ať si žádost sušíte doma skoro do Vánoc a pak stojíte frontu s ostatními u přepážky na úřadě nebo na poště. Jsme jen takový póvl, co chce peníze. Ten může počkat. A přicházet znovu a znovu. Jistě na to máte v předvánočním čase náladu a čas. (Ne-čas?) :)
