Instantní generační zlo a jak z něj ven

Zlo předávané po generace skotačí jako této knize jako „veselý“ čertík, aby spálilo vše dobré v dalších a dalších příslušnicích oné rodiny. Poznejte sílu Vlčice.

Julii zemřela maminka. Na pohřbu se setkává se svou sestrou, aby vše zařídily. Julie zároveň touží uzavřít věčný kolotoč citového vydírání, psychického teroru a všeho dalšího zla, kterého se jí od matky i sestry celý život dostávalo. Je ale možné, že Julie nebyla první v řadě dívek či žen vysávaných svými příbuznými? A možná ani její matka nebyla první? Julie však chce rozhodně být poslední, a proto se pouští do vzpomínání, aby všemu přišla na kloub. Co a kdy se v rodině stalo, že její ženy jsou takové, jaké jsou, to už prozradí román Vlčice.

Blogerka a spisovatelka Tereza Schillerová oslovila české čtenáře již předešlými knihami Deník raka, Deník raka 2 či Princezna Psycho. Ve svých příbězích se věnuje hrdinkám, které si rozhodně nežijí na obláčku, a velmi složitým společenským tématům. Ani v nejnovější knize Vlčice tomu není jinak. Připravte se na poměrně drsné vyprávění o rodině, zacyklené po generace v psychickém i jiném teroru, a hrdinku, která se ve zralém věku obrací do minulosti, aby našla příčinu či snad už konečně řešení.

Nějakou tu vlčici jste možná už v životě potkali. Může jí být kolegyně v práci, která vysává energii především z jiných žen, babička, jež v duchu starých dob nedokáže bez trestů vychovávat své vnučky, či sestra, která by měla být největší oporou, ale kvůli malichernosti s vámi už víc, než deset let nepromluvila. A dost možná jste vliv podobné vlčice vůbec nevnímaly (dámy). Pokud je tomu tak, jste šťastné a silné osobnosti. Existují však i takové ženy, které se vlčicemi nechají škrtit (snad jen obrazně) a vyčerpávat. Bohužel ne vždy z toho existuje cesta ven, ale je třeba ji hledat, jako to udělala Julie.

A je tedy dobře, že autorka se nebojí otevřít podobná témata, abychom si uvědomili, že je něco takového skutečně možné a po světě musí chodit mnoho a mnoho opravdu nešťastných žen.

Vlčice není šťastné čtení, kde by hrdinka skákala na louce s ovečkami a nad i dělala srdíčka, mnohem více se pere s agresí, zlobou a vlčicemi ve svém životě a do srdce se jí často zabodává zoufalství jako ostrá jehla. Připravte si ke čtení nějaký ten kapesníček a otevřete duši příběhu, který se bohužel určitě už stal a jistě opět stane.