V pondělí jsem po nemoci usedla opět do školní lavice. První přednáška a hned předmět veřejnoprávní média. Diskuse se okamžitě přesunula na Českou televizi a spor její rady s panem Krausem. Zuřivě jsem se pustila do debaty s paní profesorkou. Teprve na konci přednášky mi došlo, že právě i ona patří k současné radě ČT. Průšvih, já se tady dohaduju s paní radní.
Nakonec to problém nebyl, myslím, že jsme se i hodně shodly. Nechci zde rozebírat talk show Jana Krause a díl, díky kterému je ho v médiích teď plno. O tom už jsem také psala.
Přehnal to, nepřehnal to, měl na to právo, neměl? Každý člověk, to jiný názor.
Celá potíž je asi i trochu jinde. Talk show Jana Krause Uvolněte se, prosím přece jenom kopíruje formát zahraničních talk show, které jsou ale vysílány na soukromých televizích. Tedy přeloženo do řeči ekonomické, televizích, které jsou placeny z reklamy.
A tady je asi ten hlavní zádrhel. Česká televize je veřejnoprávní televize a tudíž by měla sloužit veřejnosti.
V současné době, když nechcete, nebo ČT vůbec nezapínáte, tak na základě elektrické přípojky budete stejně vyzváni, abyste poplatky platili. A je úplně jedno, jestli se vám program ČT líbí nebo ne. Díky zákonu, prostě platit musíme všichni.
A pak tu máme radu, to bdící oko, které dohlíží, aby vše fungovalo ve „veřejném zájmu".
Nejenom, že definovat veřejný zájem je velice těžké a každý z nás si ho vykládá trochu jinak, ale všichni víme, že na média je vyvíjen velký tlak.
Média totiž mají nesmírnou moc. Ovlivňují naši společnost ve všech směrech a není třeba se dohadovat o opaku.
Mnoho skupin od politiků, podnikatelů, umělců apod. se snaží mediální prostor využít.
Ať už v dobrém, či špatném slova smyslu.
Můžeme se jako diváci dohadovat a souhlasně přikyvovat, že když dal pan Kraus ve svém pořadu tolik prostoru straně jedné, tak by potom měl dát prostor i straně druhé. Můžeme hodnotit jeho moderování jako skvělé či nikoliv.
Faktem zůstává, že veřejnoprávní televize je placena z našich peněz, a proto má rada právo vyjadřovat se ke všemu, co se ČT týká.
Na druhou stranu, kdyby tento typ pořadu běžel na soukromé televizi, tak by žádný problém nevznikl. Vlastníci televize by si poměřovali své „koláče" sledovanosti a mediální kauzu by pěkně zúročili i v dalším díle a přizvali by i druhou stranu „sporu."
Nevím, jak to nakonec vše dopadne, ale třeba dá Jan Kraus České televizi sbohem a půjde podobný typ pořadu dělat na některou ze soukromých televizí.
Za své poplatky by jsme na veřejnoprávní televizi sice měli chtít pořady, které budou naplňovat podstatu této televize,ale aby se nám potom nestalo, že se při puštění pátečního programu budeme jen k smrti nudit.
