Proč nám tolik vadí manželství gayů? Aneb pokrytectví české společnosti i církve

Myslím, že na jednu stranu jsme jako lidé i věřící, pěkní pokrytci. Oháníme se láskou, ve společnosti tolerujeme skoro vše i co už je za hranou.

Jakmile však dojde na homosexuály, tak to je problém. Manželství jim nedovolíme, protože Bůh přece stvořil Adama a Evu a kdo nevěří v Pána Boha, tak se bude ohánět výsadou manželství jen pro heterosexuály.

Přijde mi to směšné, když vidíme jak se lidé rozvádějí jak na běžícím pásu a sami svým chováním manželství devalvují.

Manželství za nic nemůže, můžeme za to my lidé. Doba je rychlá, vztahy končí a začínají a hodnot, které dneska respektujeme, je vážně pomálu.

Církev je v tomto směru pokrytecká až hrůza. Katolíci mají celibát pro kněze povinný a zneužívání v církvi je stále velký a schovaný problém.

Myslím, že kdyby byl celibát dobrovolný, tak by zneužívání v církvi nemuselo být. 

Mám ráda přednášky katolického kazatele Vojtěcha Kodeta. Katolická církev je mi blízká. 

Duch Svatý by měl dát duchovním sílu k celibátu, ale pokud jí nemají, tak by byl dobrovolný celibát menší zlo.

Gayové stále vadí, ale třikrát rozvedený člověk ne. Ten prostě hledá jen stále tu pravou lásku.

Husitský biskup Filip Štojdl na téma gayů a jejich začlenění v církvi či respektování partnerství, napsal krásnou úvahu.

Bohužel i křesťanský server článek publikoval chvilku a pak ho stáhnul jako nevhodný.

Nemyslím teď extrém, kdy někdo na sebe musí poukazovat a využije k tomu všeho.

Myslím na homosexuální lidí, kteří chtějí žít spolu a třeba i vychovávat děti.

Odložených dětí v babyboxech nebo ústavech je spoustu. Traumat, která si děti vyrůstající v ústavech a dětských domovech nesou do života, je více než dost.

Proto nechápu, proč společnost gayům stále nedává možnost uzavírat manželství a dětí mít.

Myslím, že by to nikomu neuškodilo, ba naopak.

Až mě věřící diskutující začnou o hlavu v diskusi mlátit Biblí a ukazovat na některé verše jak je homosexualita těžký hřích, tak vám řeknu jen toto.

Dle mého názoru je těžký hřích zneužívat emocionálně či fyzicky druhého člověka.

A to se v některých církvích po celém světě stále děje.

Děje se to i v některých heterosexuálních rodinách..