Důvod k napsání tohoto článku mám ryze osobní. Občas se cítím jako zbabělec, a to hlavně v případech, kdy se v médiích objeví jak nesmírný vliv mají sekty na lidské jednání, ať už šlo o kauzu Kuřim, hnutí Matky Lasany apod.
Zbabělcem se cítím hlavně proto, protože jsem věřící a kladu si otázku zda to lidé o mne vědí. Říkám si, že i já mohu být tou drobnou kapkou, aby lidé nepodřizovali své životy různým sektám, tajemným hnutím apod.
Po listopadu 1989 nás uchvátila konečně myšlenková i náboženská svoboda.Už nám nikdo nepřikazoval, co si máme myslet, a tak někteří z nás začali hledat. Obzory začaly být otevřené, ale samozřejmě se vyskytlo čím dál víc problémů, kterým musel každý běžný člověk čelit.
Opovědí a směrů najednou začalo být mnoho. V knihkupectvích jsme mohli nalézt literaturu, kterou jsme nikdy dříve neviděli. Přes různá náboženství a směry, esoteriku a pozitivní psychologii, zkrátka stačilo si jen vybrat. Ale co si vlastně vybrat?
Dnes říkám, že věřím v Boha, i když církev nepovažuji za dokonalou instituci.. Ale ani moje cesta k víře nebyla moc jednoduchá.
Typickým znakem sekt je manipulace svobodného myšlení. A způsobů které k tomu volí je doopravdy mnoho. Já jsem setkala s Moonisty a Svědky Jehovovými. Je paradox, co se všechno u nás může stát, ale sekta Svědků Jehovových je u nás registrována mezi církvemi.
Se mnou agitační členové sekt však nikdy nepohnuli, protože když mi nějaká manipulativně podávaná fakta nesedí, tak mi nikdo nic nevnutí. Já však patřím k těm šťastným vyjímkám.
V medializované kauze Kuřim můžeme jasně vidět jaké nedozírné následky může mít sekta a zdeformované lidské myšlení na životy jiných lidí.
Být křesťanem v církvi je pro křesťana v celku jednoduché. Jste obklopeni lidmi, kteří svou víru v Boha už našli, takže potencionální nebezpečí, že vám někdo bude vymývat mozek nehrozí.
Hrozí však jiné nebezpečí. Nebezpečí duchovní lenosti a pokrytectví.
Je velice lehké o Bohu hovořit a ohánět se slovy Bůh sem a tam, Boží vůle apod., ale pokud věřící člověk není ochoten naslouchat a udělat něco pro druhé, tak tady něco nesedí.
V reálném světě věřit v Boha je o něco těžší. Nemám ráda násilné evangelizace, kdy vám někdo tzv. nalívá Ježíše do hlavy, ale mlčet o své víře by bylo jen holé pokrytectví.
Ano já věřím v Boha.Věřím ve vzkříšení, odpuštění našich hříchů apod. Věřím v Boha, protože, víra v něj dává účel a směr mého lidského snažení . Všichni máme možnost hledat a najít vlastní cestu. Nevnucuji vám svoji víru, ale hledejme prosím odpovědi na svoje problémy a otázky.
Hledejme prosím odpovědi hlavně proto, abychom díky nevědomosti nepodléhali nějaké falešné manipulaci a neubližovali při tom ani ostatním, ale ani sami sobě.
www.blankafay.com
