Přátelství je dar..

Právě jsem ukončila telefonní hovor se svojí dlouholetou kamarádkou. Vidíme se jen jednou za rok, protože se přestěhovala za Brno a díky péči o své tři děti je velice vytížená pracující matka. Nelze si představit dvě ženy, jejichž život by byl odlišnější.

Ano, obě jsme věřící a obě jsme zažily podobně těžké věci, přesto každá z nás vede úplně jiný život.

Ona splácí hypotéku a snaží se vše zvládnout. Vychovává děti pečlivě a zodpovědně, ale neřeší, jestli jim pořídí něco značkového, ale je ráda, když jim může vůbec pořídit vše, co potřebují.

Za těch třináct let co jí znám, jsem se jí vždy snažila pomáhat. Nebyla v tom nějaká lítost, ale vzniklo mezi námi přátelství, i když jsme tolik odlišné.

Já dokážu řešit praktické věci mnohem snadněji a moje harmonické dětství mi přece jenom umožnilo lepší start do života. Ona se při práci učí na zkoušky a do toho jí budí pláč malé Verunky. Když běduji před zkouškami já, tak se mohu vymlouvat jen na vlastní lenost či špatné zdraví.

Můj životní standart je několikrát vyšší než její a nikdy to pro nás nebyl žádný problém. Při návštěvě přijedu obtěžkaná dárky a neřeším, jestli něco také dostanu.

Dostávám porozumění a přátelství a děti mě zbožňují. Asi proto, že s nimi ráda blbnu. Líbí se mi dětská bezprostřednost a jsem pro každou lumpárnu, tedy skoro pro každou.

Během našeho několikaletého přátelství se kamarádka dvakrát rozvedla a já jsem prošla také několika vztahy. Obě víme, že život je někdy složitý a obě řešíme úplně jiné starosti.

Vždycky jsme však připravené jedna druhou vyslechnout a vzájemně se podepřít.

Na vánoce nečekám nějaké velké dary, ale každá maličkost mne potěší. Ty poslední, jsem udělala malý vtip a řekla jsem, že pokud přijedou na návštěvu, tak ať přivezou nejméně osmnáct dárků, jinak ať nejezdí.:)

Když jsme u vánočního stromečku začaly s výměnou balíčků, tak jsem se nestačila divit.

Děti pobíhaly kolem, smály se a počítaly. Byly to drobnosti, ale bylo jich osmnáct.

Kamarádka vtip samozřejmě pochopila, má rovněž smysl pro humor. V tu chvíli měla můj obdiv. Vstát ráno před pátou, zabalit všechny dárky a autobusem z Brna s dvěma dětmi a kojencem jet na vánoční návštěvu do Prahy, tak to mne dostalo.

Nejeli do Prahu samozřejmě jen kvůli mne, to bych spíš sedla do auta a jela za nimi do Brna, ale těch návštěv vánočních měli jaksi více.

Tak takhle myslím vypadá oboustranné přátelství, kdy dáváte i dostáváte a ani odlišná životní cesta vás nerozdělí.

Přátelství je dar, kdy nabízíte sami sebe a dostáváte důvěru a srdce druhého člověka. Dar, který je pro vás tím nejcennějším.

Další články a brzy i hudba na www.blankafay.cz