Povolební jednání jsou v plném proudu. Každý, kdo dal nějaké straně hlas, může teď přemýšlet, zda se nespletl. Jednou z hlavních postav vyjednávání za Věci veřejné je pětadvacetiletá Kristýna Kočí.
Nejdřív jsem si myslela, že je to vtip, ale následně se ukázalo, že není.
Mládí v před, tak nějak se to občas říká, ale i mládí vpřed musí mít jisté hranice.
Je mi přes třicet a pět let jsem strávila na denním studiu Univerzity J. A. Komenského, obor sociální a masová komunikace, a to hlavně proto, že na denním studiu jste se toho mohli dozvědět více než na dálkovém.
Mělo to i jednu nevýhodu. Většina mých spolužáků byla o dost mladší. Jistě, všichni většinou byli velice chytří, někteří i s pracovními zkušenostmi.
Jsem člověk, který se rád ptá, a to jsem činila neustále. Svými dotazy jsem často vybočovala, protože jsem prostě starší a v některých věcech zkušenější.
Když se podíváte na webové stránky Věcí veřejných, tak si lze najít i krátký životopis slečny Kočí. Má kratší praxi ve vysoké politice a v současné době dokončuje Magisterské studium politologie. Uvádí ještě další studia a zahraniční zkušenosti.
Nechci nikoho soudit, ale slečna Kočí je dle mého názoru stále jen středoškolsky vzdělaná. Žádný titul Bc. apod. jako její kolegové nikde neuvádí.
Věci veřejné dostaly možnost ovlivnit vývoj naší země a o jejím osudu vyjednává pětadvacetiletá, sebevědomá a ctižádostivá slečna bez dostatečných praktických i lidských zkušeností.
Ano souhlasím, mladí vpřed, ale o naší budoucnosti by měli vyjednávat lidé nejen dostatečně vzdělání a zkušení, ale i profesionálně a lidsky zralí.
Jinak bychom mohli jednou hodně litovat..
