Milý Tomáši Klusi, nechte nás, ať si životní moudra definujeme sami

Poslední dobou mi mi přijde, že je Tomáš Klus všude. A protože jsem taky písničkář, tak jsem si přečetla několik rozhovorů.

Nezávidím Tomáši Klusovi jeho úspěch, myslím, že hudebně se posouvá stále dopředu. Nejsem jeho fanda, ale některé písničky se mi líbí, i když spíše ty starší. Pořád jsem přemýšlela, čím mi ten kluk vadí, když je to pohledný chlap, co dělá muziku. A po přečtení rozhovoru na lidovkách.cz mi to došlo. Tomáš Klus prošel životní proměnou, což mu moc přeji. Problém je, že ale ve svých odpovědích rozdává moudra. Štěstí je toto, láska je tamto, děti by jsme měli vychovávat takhle apod. Každý psycholog ví, že lidem není dobré rozdávat rady na život jako jediné pravdy, kterých se má člověk držet. Každý z nás jsme osobnost, která jde životem a přichází na různé závěry pro svůj život a na základě dalších prožitků, ať už šťastných nebo těch těžkých, své myšlení a názory posouvá někam jinam. Jsem o dost starší než Tomáš Klus, ale nikomu bych neradila, co je štěstí, láska, víra či životní smysl. Myslím, že každý z nás je dostatečně moudrý a odpovědi si hledá sám, různě si je upravuje a definuje. Nevím jestli je posláním písničkáře rozdávat duchovní moudra, tak jak to dělá Tomáš Klus. Hudba a texty jsou dostatečnou výpovědí každého umělce a já bych lidem nechala svobodu ať si své pravdy hledají sami. Tomáši Klusovi se Kempy Kryštofů a jejich snaha být v kontaktu s lidmi zdá povrchní. Jenže milý Tomáši, rozdávání vašich srdíčkových mouder se může zdát zase povrchní jiným. Přeji vám hodně štěstí ve vaší práci. Ale nás ostatní prosím nechte, ať si svá moudra hledáme a definujeme sami..