Pojďte se se mnou podívat na to, jak nás média manipulují, ovlivňují a to hlavně na základě různých tragických či sexuálních afér, kdy působí více na naše emoce než na náš rozum. Článek je analýzou knihy Tyranie médií Ignacia Ramoneta, která je celá součástí mé zápočtové práce. (zde jen část..) Citace jsou rovněz z této knihy..
Internet je médium, které naznačuje komunikační budoucnost. I on je však ovlivněn mediálními skupinami, které propojují své zájmy. Není tedy neopodstatněné ptát se, zda to neohrozí celosvětový tok informací, který bude pod vlivem několika jedinců.
Média mají osvětlovat a obohacovat celosvětovou diskusi, ale místo toho jsme svědky jakéhosi mediálního mesianismu, kdy média nejen, že neprofesionálně informují, ale vytvářejí jakési celosvětové emocionální splynutí.
Jasným příkladem je aféra Diany či Clinton - Levinská. Jenom britský tisk ve dnech následujících po smrti princezny Diany dosáhl prodejních rekordů: The Sun prodal 3,9 milionu výtisků, The Mirror 2,4 milionu, The Daily Mail 2,3 milionu a The Daily Telegraph 1,1 milionu výtisků.
V této souvislosti vynesla socioložka Francoise Gaillardová tuto hypotézu: „ Už neexistuje rituál smrti, takže už příliš neumíme plakat ani nad světovými, ani nad našimi soukromými tragédiemi. Úmrtí princezny bylo příležitostí prolít veškeré těžce zadržované slzy. Smrt princezny Diany byla oplakávaná ve většině zemí, aniž by se kdokoli zajímal o to, co by tomu řekla, nebo co by si mohla myslet. Vlastně to nebylo důležité. Bylo to dostupné neštěstí, které nám umožnilo zbavit se celé naší tísně."
V rámci aféry Monikagate můžeme vidět další selhání médií. Byla zpuštěna aféra do té doby nebývalých mediálních rozměrů, aniž by byly k dispozici nějaké obrazové a zvukové záznamy.
Vše rozpoutala internetová zpráva Matta Drudga a zvukové záznamy mohla veřejnost slyšet v podstatě až při slyšení v Kongresu. Následné výzkumy mezi občany USA stejně dopadly v Clintonův prospěch. Nahrávky dle dotazovaných neměly spatřit světlo světa a většina respondentů byla spokojena s tím, jak Clinton spravuje svůj úřad.
„Skepticismus. Nedůvěra.Pochybovačnost. Takové jsou převládající pocity občanů vůči médiím. Každý nejasně, ale zřetelně cítí, že v obecném fungování informačního systému něco přestalo fungovat."
Televize je dnes prvním informačním médiem. Není už jen hlavním médiem v oblasti zábavy a volného času, dnes už televize vytyčuje normu a řád a nutí ostatní média, aby ji následovala.
Díky technologickému vývoji televize zprostředkovává obrazy a informace takovou rychlostí, o které se nám ani nesnilo. Nemůžeme říci, že je to dobře, protože divák si v záplavě s jakou jsou informace přinášeny neumí vybírat, neumí dekódovat sdělení a díky síle obrazu se nechává ovlivňovat svými emocemi.
Všeobecně je sdělována idea: „Jedině viditelné si zaslouží být sdělováno, co není viditelné a co nemá obraz, to se nedá vysílat v televizi, a tedy mediálně neexistuje."
Krásným příkladem u nás je bohužel smrt Jana Kaplického či sexuální aféra jedné mladé učitelky.
V prvním případě se dalo rozhodně předpokládat, že média se chopí své šance a budou do nás tyto informace bít hlava nehlava dokud bude nějaký zájem a tudíž i zisk.
V druhém případě mladé učitelky názorně vidíme, jak kauzu rozpoutají média, snaží se z ní vyžít co nejdéle ( TV Nova a bulvární média ) a následně prokazují lítost tam, kde ona sama byla příčinou určité újmy.
Nevím koho koneckonců považovat za viníka smrti princezny Diany, ale osobně bych řekla, že celý ten mediální kolotoč a lidská zvědavost, která neustále touží po informacích bulvárního charakteru nás činí rovněž částečně spoluzodpovědnými.
Hlavního viníka však vidím v novinářích a médiích nadšeně zprostředkovávajích tyto informace, které následně tak špatně ovlivňují a maří lidské životy.
Tak nám všem přeji, abychom tuto mediální dobu dobře zvládali, ať už budeme na straně těch co informace vytvářejí, nebo „jen" na straně těch, kteří je přijímají a nenechali jsme ze sebe dělat hlupáky.
http://www.blankafay.com/
p.s. všechny mé články se vám zobrazí při kliknutí na mé foto..
