Když vypustíte tygříka z klece..

Můj malý hrdina je pěkné číslo. Miluje mě k zbláznění, ale jídlo má asi radši. Většinou volí skrytou taktiku. Granulí si nevšimne, ani když mu kručí v břiše a čeká, co budu mít k večeři. Ví, že dostane kousek masa a pokud ne, tak na mě žalostně celou večeři kouká. 

Oprava. Kouká na mě žalostně, i když svojí porci masa už dostal. Můj rok a 5 měsíců starý pejsek je roztomilý k zbláznění, takže po pár minutách ne, ne, ne, to je moje jídlo stejně vyměknu a část své porce mu ještě dám.

Miluje mě strašně, ale kus masa asi víc. Kdyby bylo po něm, tak mám dietu pořád. Strašně rád se mazlí. Po probuzení ožije jak střela, kdežto já se probouzím pozvolna.

Před snídaní se potřebuje ještě chvíli pomazlit, ale pokud už pracuji, tak si jde škemráním o pohlazení nekompromisně říct.

Z našeho balkonu šéfuje celému světu. Lidem, velkým psům, malým a neustále je upozorňuje na svojí přítomnost. V létě občas po nějakém chodci hodí svou hračku, aby se zapojil také.

Venku volí taktiku útok a úprk. Během pár minut jí opakuje nejméně dvacetkrát, takže má přezdívku skákací pejsek.

Když ví, že mám dobrou náladu, tak jde na to chytře. Vrazí mi lízanec na tvář i jinam a už si nese, svoje oblíbené přetahovalo. Sílu má velkou a vůbec se nevzdává. Občas se vzdávám já a celá překvapená mu tvrdím, že vyhrál a jaký je to šikula.

Můj Badík rozumí lidské řeči. Sedne si a poslouchá, co mu říkám. Hlavičkou při tom kývá zprava do leva a otáčí jí, jak poslouchá. V té chvíli bych mu snesla modré z nebe. To mě však přechází v okamžiku, kdy nemohu najít čisté ponožky, čepici či rukavice anebo mi zmizí z chleba poslední kus šunky.

Do varu přicházím, když si přichystám snídani a než k ní usednu, tak Badíček už si pomlaskává z misky na jogurtu, zapije to mou ranní kávou s mlékem, aby mu jako něco neuteklo a začne testovat kvalitu nové propisky.

A to ví miláček, že už je zle. Zvýším hlas a šmudla jde na chvilku na hanbu do svého pelíšku. Já za pár minut vychladnu, rozloučím se asi v pořadí patnáctou zničenou tužkou a vypustím tygříka zase na svobodu.

Nápravu už dávno neočekávám. Bady vyletí jako střela a zjišťuje, co zbylo z té tužky a chystá se na svačinku. Přece ty piškoty nebudu jíst sama bez něj, ne? :)