Moje poslední dva články o homosexuálech, křesťanství a sexu vzbudily velký zájem i rozruch. Jsem vděčná všem diskutujícím, kteří se snažili diskutovat vždy o dané problematice a neuchylovali se pro nedostatek argumentů k osobním urážkám.
Nejsem žádný zbabělec, a proto do té řeky vstoupím potřetí, a myslím, že i naposledy.
Kde začít. Moc dobře jsem si vědoma, že problematika homosexuality, či církve, věřících a sexu všeobecně je natolik složitá, že se na vše nedalo najít odpovědi v mých minulých článcích.
Moje znalosti mají své hranice jako u každého z nás a cílem blogování není myslím napsat desetistránkový traktát, který by odpověděl na problémy, které řeší autoři a odborníci více povolání nežli já.
Svoje články však nepíšu kvůli nějaké karmě či blogerské popularitě, ale protože hledám odpovědi na různé otázky a snažím se přemýšlet o životě.
Problém homosexuality je natolik složitý a citlivý, že i já jsem nelenila a podívala se do odborné literatury, když jsem viděla tu emocionální diskusi pod svým článkem.
MUDr. Radim Uzel napsal malou populárně- naučnou knížku Mýty a pověry v sexu, která vyšla v roce 2006. Tedy v době, kdy u nás ještě nebylo uzákoněno registrované partnerství.
Pokud si přečtete 9. Kapitolu, která hovoří o homosexualitě, tak dostanete jasnou lékařskou odpověď. Homosexualita není odchylka naučená, ale vrozená.
Společnost, která je ve své většině heterosexuální, by měla respektovat homosexuály a nedívat se na ně z vrchu a ani je šikanovat.
Přijde mi to dosti paradoxní, že já heterosexuální orientace, odkrývám zrovna problémy homosexuality.
Nebaví mne však sedět jen s klapkami na očích a případně jen papouškovat to, co předkládají jiná média.
Na dalších řádcích si dovolím použít citace z knihy Radima Uzla.
„Homosexualita není „naučená" aktivita, nikdo za ni nemůže, také však není možno se jí zbavit, přeorientovat se „ normálním" směrem. Posmívat se homosexuálům je asi tak stejně morální jako posmívat se někomu za odstávající uši, kratší nohu nebo koktavost, i když všechny tyto vady na kráse jsou jistě napravitelné."
„Takže nepotřebujeme ani moc složitou kalkulačku k tomu, abychom vypočítali, že v České republice žije asi 100 000 homosexuálních mužů a 150 000 lesbických žen.."
„Přestože na rozdíl od nedávných dob je už u nás umožněna i homosexuální seznamovací inzerce, mnohé sdělovací prostředky jsou stále k homosexuální problematice značně rezervované."
„Pokoutní způsoby seznamování často také vedou k tomu, že už je předem zmařen výchovný cíl, o nějž by měli všichni usilovat. Tím cílem je zodpovědné partnerství homosexuálních jedinců a minimalizace jejich promiskuity. Jako Damoklův meč totiž nad nimi visí nebezpečí sexuálně přenosných nemocí, a hlavně smrtelné riziko HIV / AIDS."
„Měli bychom si uvědomit, že homosexualita není žádná libůstka, která by snad vyrůstala z podhoubí degenerované a mravně narušené společnosti. Tato odlišná sexuální orientace jedince je věčná, všudypřítomná, nezná hranice ani různosti společenských systémů. Nikdo za ni nemůže. Jediným smysluplným opatřením je rozumné začlenění homosexuálů do života společnosti a plná legalizace jejich zákonných svazků."
Doufám, že vám tento článek nejen pomůže odkrýt další zákoutí o homosexualitě, ale pomůže nám všem tolerovat odlišnosti a přijímat i jiné názory. To je myslím v naší společnosti stále potřeba.
P. S. citace jsou použity z knihy Radima Uzla, Mýty a pověry v sexu, vydané v Praze roku 2006.
článek rovněž najdete na www.gaylife.cz
